Přívěsek slepého střeva zvaný apendix a také bakteriální kultura ve slepém střevě zřejmě hrají jistou roli v rozvoji Parkinsonovy choroby. Vznikají tam totiž toxické proteiny, které rozvoj onemocnění vyvolávají. Ačkoli je slepé střevo jen jedním dílkem skládačky, lidé po operativním vynětí apendixu jsou méně ohroženi onemocněním Parkinsonovou chorobou.
Ne všichni lidé s apendixem onemocnění dostanou a také někteří bez apendixu navzdory tomu onemocní. Není tedy možné říci, že by odstraňování apendixu bylo možné považovat za prevenci zhoubné neurodegenerativní choroby. Ale odhalení vztahu může přispět k vývoji nové prevence a léčby.
Vědci z Michiganu si všimli, že lidé bez apendixu onemocní Parkinsonovou chorobou skutečně vzácněji. Zkoumali tento vztah a zjistili, že ve slepém střevě vzniká toxický protein alfa-synuklein, který poškozuje mozek. Po vynětí apendixu se přitom sníží riziko onemocnění o dvacet procent. To tedy neznamená, že je operace dokonalou prevencí, ale že slepé střevo v rozvoji onemocnění hraje jistou roli.
Toxický protein alfa-synuklein zřejmě skutečně vzniká ve střevech některých lidí ve vyšší míře a putuje bloudivým nervem do mozku, který pak poškozuje.
„Neobhajujeme tady v žádném případě apendektomii (vynětí apendixu) jako formu ochrany před Parkinsonovou chorobou. Mnohem rozumnější bude hlídat či omezit nadměrnou tvorbu alfa-synukleinu ve střevech a zabránit mu v možném úniku dále do těla a především do mozku,“ míní autorka výzkumu doktorka Viviane Labrie z Van Andelova výzkumného institutu v Michiganu.
Proč ho vlastně máme?
Proč nás vlastně příroda vybavila slepým střevem, bádají vědci už řadu desetiletí. Výzkumníci z Arizony nedávno potvrdili jednu z dosavadních teorií o tom, k čemu slouží v lidském těle apendix. Je to pro člověka podstatný orgán imunitního systému.
Mezi savci mají kromě člověka a primátů apendix také třeba králíci. Naši nejlepší čtyřnozí kamarádi psi ho naopak stejně jako kočky nemají. Ale analýza anatomie a fyziologie různých druhů savců pomohla vysvětlit, proč má apendix člověk. Je to důležitý orgán imunitního systému. Druhy, které apendix mají, mají v zažívacím traktu mnohem více lymfatické tkáně. A ta podporuje život pro střeva blahodárných druhů bakterií.
„Pokud dojde k oslabení a vyplavení střevních bakterií, pak u jedinců, kteří zároveň přišli o apendix při operaci, je léčení infekčních onemocnění zdlouhavější,“ tvrdí doktorka Heather Smith z Midwestern University v Arizoně.
Apendix u člověka má pět až deset centimetrů a zhruba osm milimetrů na šířku. Vynětí kvůli zanícení podstoupí tisíce lidí každý rok.
Sledujte nás na sociálních sítích:
