Komentáře k článku

Já to mám přesně obráceně. Pokud je někde těžká pokrývka, tak se mi spí špatně. A je mi pod ní horko. A pak mám tendenci se odkopávat, a to je mi zas zima. Nejlépe se mi spí pod tenkou přikrývkou, která hřeje přiměřeně okolní teplotě.

Je to pravda. Přidala jsem si do povlečení ještě jednu lehkou přikrývku a spí se mi daleko líp. Zachumlám se.

To je zajímavé zjištění - asi na zimu zase vytáhnu staré péřové deky. Ale jak to "zatížení" řešit v létě? Spát v červenci pod peřinou...UF! *10*

Nemusí to být nutně peří! Přítel měl "těžkou deku" a u něj sem spala jak nemluvně. Pravda, i v zimě musela být otevřená "ventilačka", ale to vyspání se, stálo za to. Trpím spánkovou apnoe (i když nechrápu) a víc jak 5hod, i po noční, nenaspím i kdybych se zbláznila. Nestačí to. Byly doby, kdy jsem spala pouze 3 hod a to jsem skončila u MUDr, který právě našel jako důvod sp.apnoe, měla jsem štěstí v neštěstí. Bohužel se mi nepodařilo onu těžkou deku podědit a nejsem schopna ji nikde sehnat. Což mě mrzí, protože mám vyzkoušeno, že to FAKT FUNGUJE.

Pro baculaté američany je těžká pokrývka přiměřená

Nedokázala bych spát pod duchnou. Pocit, že se nemůžu hnout, mě děsí a také pod ní nemůžu pořádně dýchat.

Nejraději spím nahá, pokud mám u sebe pořádného chlapa, což se sporadicky vyskytuje u mladších ročníků.

Duchnu má manžel a je spokojený. Na mne jsou duchny moc těžké.

Co člověk,to jiný názor.Máme doma lehounké peřiny...220 na délku,prodyšné a super.Nemyslím si,že by těžká peřina byla zdrojem lepšího spánku.Naopak při každém otočení to musí být dřina.

A pane Františku - peří musí být v peřině tolik, aby byla plná a nešlo peří skopat k nohám. Za tím účelem mám ještě schovaný volný polštář, z kterého je možné si do duchny přidávat peří v případě potřeby. A po vyčištění je peří jako nadýchané, ani nelze skopat.

Stále spím pod peřinou, kterou mi zhotovila moje máma z peří z husí, které byly chovány u nás doma. Taktéž z "domácího" peří z našich husí mám stále i polštář. Několikrát jsem se pokusila peřinu i polštář nahradit umělotinou, ale opět jsem se vždy po krátké době vrátila ke klasické duchně. Neosvědčila se mi na delší dobu ani péřová prošívaná deka. Peří jsme nechali vyčistit a nechali jsme si dát novou sypkovinu - takže zase byly jako nové. A si už s nimi i umřu.

Duchny jsem vyřadil už pradávno. Většinou se mi stávalo, že jak jsem si ji k době během noci přitahoval, tahal jsem jenom za damašek a peří zůstávalo níž a níže, takže mi k ránu všechno peří zůstávalo v nohách a na těle jsem stejně pociťoval zimu. Pod dekou se vyspím mnohem příjemněji, ať si Američani říkají, co chtějí.

V zimě používám po babičce duchnu.