Být ve stresu se může vyplatit především v povoláních, jako jsou hasiči a záchranáři. Když totiž mají v krvi vyšší hladinu stresového hormonu kortizolu, jsou pozornější vůči detailům při přejímání negativních zpráv. Ale na pozornost při přijímání zpráv pozitivních to vliv nemá.
Kortizol se do krve vylučuje při stresu a při krátkodobém působení má na systémy pozitivní účinek. V dlouhodobém ale zhoubný a vyvolává řadu závažných onemocnění a může končit i rakovinou. Z evolučního hlediska kortizol sloužil k tomu, aby člověka dokázal ve zlomku vteřiny připravit na útěk či boj v nebezpečí. A funguje tak dodnes, ve stresující situaci činí člověka pozornějším k detailům, které se týkají hrozby.
Neurologové z Londýnské univerzity dokázali, že hasiči mnohem lépe odhadují rizika a nebezpečí a věnují pozornost detailům negativních zpráv, než když jsou v dobré náladě a uvolnění.
„Když zažíváte stresující situaci, ať už osobní nebo veřejnou, kvůli fyziologické změně jste pozornější k varování a více se fixujete na to, co může dopadnout špatně,“ tvrdí doktorka Tali Sharot z Londýnské univerzity.
Ta také prokázala, že když je člověk uvolněný a v pohodě, velmi nadhodnocuje své schopnosti a podhodnocuje rizika.
Riziko pro budoucí otce
I když je lidské tělo dobře uzpůsobeno vůči stresu, evoluce nepočítala s dlouhodobým a nepřetržitým stresem moderní doby. Výsledkem současného stylu života plného stresu je, že mladí, stresovaní muži – a stačí jen mírná zátěž – produkují nekvalitní spermie, z nichž se rodí oslabené děti.
Stresující situace vyvolá vyloučení hormonů. V první, alarmové fázi je to především adrenalin, který nás připraví na boj či útěk. Ale dlouhodobé působení stresu – fyzického i psychického – vede k vylučování většího množství kortizolu, který je mnohem nebezpečnější.
Tento hormon totiž v hledisku dlouhodobého působení oslabuje imunitu, vede k odbourávání svalové hmoty, zvyšuje riziko nádorových onemocnění a nově bylo také zjištěno, že ovlivňuje mužské pohlavní cesty, které vylučují microRNA, jež se napojuje na spermie a mění význam informace uložené v jejich nukleových kyselinách. Tato stresová informace se pak přenáší na potomka, který má slabší imunitní systém a je také náchylnější k posttraumatické stresové poruše.
Vědci z Pensylvánie přitom tvrdí, že už mírná – leč chronická – forma stresu působí tyto změny a ovlivňuje negativně fitness potomky.
„Tato studie odhaluje významný mechanismus stojící za tím, jak se stres přenáší napříč generacemi z otců na potomky,“ tvrdí doktorka Tracy Bale z University of Pennsylvania.
Sledujte nás na sociálních sítích:
