Podle britských a amerických vědců sovy umírají dříve než skřivani. A není to výrok ornitologů nýbrž epidemiologů zabývajících se průměrnou délkou života člověka a faktory, které délku dožití ovlivňují. Sovami se rozumí lidé, kteří chodí do postele pozdě a vstávají dopoledne, skřivany ti, kteří jsou vzhůru za kuropění a chodí spát se slepicemi. Druhá skupina lidí s těmito biorytmy žije déle, protože jejich biorytmům odpovídá chod společnosti.
Sovy umírají dříve než skřivani podle všeho proto, že doplácejí na společenský koloběh, který spíš nahrává skřivanům. Tedy že musejí vstávat příliš brzy, ale protože neusnou večer brzy, spí kratší dobu než skřivani. Přitom spánek je pro délku života jedním z nejzásadnějších faktorů. Ospalé a vyčerpané sovy po ránu se přejídají, pijí více kávy a kouří, žijí nezdravěji a dále tak doplácejí na narušování jejich přirozených biorytmů.
Podle vědců z University of Surrey v Anglii a Northwestern University v USA umírají sovy předčasně o deset procent častěji než skřivani. A to proto, že musejí chodit do práce příliš brzy ráno a nevyspí se dostatečně.
„Je to velký problém veřejného zdraví, který už politikové nemůžou ignorovat. Měli bychom diskutovat o tom, aby večerní typy lidí mohly začít a končit s prací později, především tam, kde je to možné,“ uvedl profesor chronobiologie Malcolm von Schantz z University of Surrey.
Následování vlastních biorytmů a odpovídající chování je stěžejní pro zdraví člověka.
„Noční sovy snažící se žít ve světě ranních skřivanů můžou doplácet výrazně na tuto snahu svým zdravím,“ souhlasí doktorka neurologie Kristen Knutson z Northwestern University v Chicagu.
Deprese a splíny
Jako by toho nebylo málo, před nedávnem vědci z Colorada prokázali, že ženy sovy kvůli rozladění biorytmů trpí mnohem častěji depresemi. Tým z Boulderu vyšetřil dvaatřicet tisíc žen a rozdělil je do tří skupin podle toho, kdy chodily spát a kdy vstávaly. Ve skupině žen, které vstávaly brzy ráno a chodily brzy večer spát a jimž se přezdívá skřivani, bylo mnohem méně trpících depresí.
Podle autorů můžou mít na vyšší riziko rozvoje deprese u sov vliv dva faktory. Jednak tito lidé častěji ponocují, jsou tedy aktivní v temnou část dne a část světelné etapy dne prospí, takže můžou mít méně slunečního záření a světla. A ví se, že lidé žijící v temných oblastech světa (kupříkladu Skandinávci), častěji trpí depresemi.
Ale na rozvoj depresí může mít vliv také rozladění osobních biorytmů a rytmů společnosti, kdy sovy musejí vstávat do práce, když mají ještě noc. A protože nejsou schopny usnout brzy večer, jejich spánek je většinou kratší než u skřivanů.
Sledujte nás na sociálních sítích:
