Plnotučné mléčné výrobky byly v minulosti démonizovány kvůli vysokému obsahu nasycených živočišných tuků. Jenže ne všechny živočišné tuky jsou škodlivé. A některé mastné kyseliny chrání zdraví srdce a cév. Podle texaských vědců přitom lidé konzumující plnotučné mléčné výrobky mají nižší riziko mrtvice či infarktu než ti, kteří konzumují jen nízkotučné mléčné výrobky.
„Naše závěry nejenže podporují, ale také výrazně zesilují počet důkazů, které naznačují, že mléčný tuk navzdory obecné víře nezvyšuje riziko onemocnění na choroby srdce a celkovou úmrtnost u starší populace. Tyto výsledky naznačují, že jedna mastná kyselina přítomná v mléčném tuku může snižovat riziko mrtí na choroby oběhové soustavy a především na mrtvici,“ tvrdí profesorka Marcia Ott z University of Texas.
Její tým během dvaadvaceti let sledoval, jak různé biologické ukazatele mastných kyselin z mléčného tuku ovlivňují zdraví srdce a úmrtnost tří tisíc osob. Metoda je prý mnohem přesnější, protože se sledují tzv. biomarkery místo výpovědí osob o konzumaci mléčných výrobků.
„Osoby s nejvyšší koncentrací mastných kyselin z mléčného tuku byly ohroženy o dvaačtyřicet procent méně úmrtím na následky mrtvice,“ tvrdí Ott.
Co vlastně stojí za alergií
Spousta lidí se kravskému mléku vyhýbá kvůli strachu z alergie na laktózu, která způsobuje nepříjemné zažívací obtíže. Britští vědci ale tvrdí, že mléčný cukr laktóza se při nesnášenlivosti mléka démonizuje zbytečně. Alergie totiž vyvolává spíš bílkovina známá jako beta-kasein A1. A platí to u většiny lidí, kteří mléko nedokážou správně strávit. V populaci jich je asi pětina a většina bude moci pít mléko těch krav, které A1 neprodukují.
Paradoxně beta-kasein A1 užívají také někteří kulturisté a bodybuildeři, kteří mají vysokoproteinovou stravu. Izolovaný protein beta-kasein A1 se prodává za nemalé peníze a může vyvolávat stejné zažívací potíže jako mléko. Některá plemena krav přitom beta-kasein A1 netvoří, tvoří místo něj pouze beta-kasein A2, který nesnášenlivost nevyvolává. Beta-kasein A1 se liší od A2 jedinou aminokyselinou ve svém řetězci. A1 má na pozici 67 histidin, zatímco A2 prolin. Mléko bez A1 produkují plemena Guernsey, Jersey, Charolais a Limousine.
„Pacienti k nám často přijdou přesvědčeni, že jejich zažívací potíže způsobuje intolerance vůči laktóze, což si sami diagnostikují. Když to vyloučíme, jsou zmatení z toho, čím může být nesnášenlivost vyvolaná. A tohle by mohlo vše vysvětlovat,“ tvrdí doktor Anthony Hobson z Kliniky funkčního trávení v Londýně.
Sledujte nás na sociálních sítích:
