Dánští psychologové tvrdí, že v případě nákupu nového bytu je při rozhodování stejně jako cena či lokalita podstatné to, jací žijí v okolí sousedé. To se dá dost těžce ovlivnit hlavně v horizontu času. Nicméně je téměř sebevraždou psychického zdraví, když se člověk nastěhuje vedle hlučných sousedů či oni vedle něj. Rušení od sousedů totiž zvyšuje riziko rozvoje depresí a jiných mentálních potíží více než dvakrát.
Vědci z Jihodánské univerzity vyšetřili sedm tisíc osob a sledovali je v průběhu tří let. Analýzou dat pak zjišťovali, zda mezi sebou nějak souvisí život vedle hlučných sousedů a onemocnění psychickými potížemi.
Z výsledků je jasné, že lidé žijící vedle hlučných sousedů trpí třikrát častěji nadměrným psychickým stresem. A více než dvakrát častěji se u nich rozvinou deprese a další psychické potíže.
Nejčastější můrou pro sousedy jsou noční večírky a příliš hlasitá hudba či televize.
„Jakýkoli druh hluku je dobře známým rizikovým faktorem pro řadu zdravotních potíží. Existuje však silný vztah také mezi hlukem v sousedství a psychickými potížemi,“ tvrdí autoři výzkumu z Dánska.
Jak nebezpečný je stres?
Že nadměrný stres může přispívat k depresím a úzkostem, není žádnou novinkou. Ovšem stále více odborníků se zaměřuje i na další důsledky života ve stresu, kterému podléháme v dnešní době stále častěji. Například vědci z Michiganu jako první popsali biologické mechanismy účinků psychologického stresu na imunitní systém a následný rozvoj autoimunitních onemocnění a alergií.
Stres skutečně spouští reakce v těle, které vedou ke zvýšené zánětlivosti, alergiím, astmatu, lupénce a jiným autoimunitním onemocněním. Dlouhodobý stres přitom také vyvolává rakovinu.
Když je člověk ve stresu, v jeho mozkovém centru hypotalamu se vylučuje kortikoliberin. To je faktor (hormon) uvolňující kortikotropin (CRF). Mastocyty neboli žírné buňky sídlící v kožní tkáni a trávicím traktu, které náležejí mezi buňky imunitního systému, pak aktivují své receptory CRF-1 a začnou uvolňovat velké množství histaminu. Vzniká tak různé onemocnění podle lokalizace (kůže/trávicí trakt) – lupénka, astma, alergie, syndrom chronického zánětu střev apod.
„Když nastane velký stres, CRF1 říká těmto buňkám, aby uvolňovaly chemické látky, které vedou k zánětům a alergickým reakcím, jako jsou syndrom dráždivého tračníku, astma, život ohrožující potravinové alergie a autoimunitní onemocnění jako lupus,“ tvrdí docent Adam Moeser z University of Michigan.
Sledujte nás na sociálních sítích:
