Zaměstnavatelné neradi u pohovorů slyší, že se adepti na jejich pozice občas popíjejí. Alkohol totiž poškozuje zdraví. A navíc to může znamenat, že kvůli opíjení se v týdnu následujícího dne nepřijdou do zaměstnání a čerpají den nevolnosti. Ale podle finských vědců to neplatí. Z výzkumů ve Spojeném království, Francii a Finsku vyplývá, že běžní konzumenti alkoholu vyčerpají za rok méně dnů nevolnosti a nemocenské než abstinenti.
Autoři z Finska zjistili, že abstinenti jsou na tom stejně jako alkoholici. Obě skupiny čerpají nejvíce dní volna kvůli zdravotním indispozicím za rok. Situace se ale směrem ke střední míře konzumace snižuje a v grafu má vztah mezi konzumací alkoholu a počtem dní nevolnosti tvar křivky U.
„Lidé, kteří se zcela vyhýbají alkoholu, čerpají ve srovnání s konzumenty alkoholu nemocenskou kvůli mentálním potížím o padesát procent častěji. Častěji také žádají nemocenskou kvůli zažívacím potížím, poraněním svalů a kostí či dýchacím potížím,“ tvrdí autoři.
Nejlépe si ve výzkumu vedou lidé, kteří konzumují kolem dvanácti silných piv týdně nebo patnácti sklenic vína týdně. Tito čerpají nemocenskou z jakýchkoli důvodů nejméně.
„Tato studie neříká, že abstinence způsobuje nemoci, spíš to, že pro neznámé důvody abstinenti častěji trpí nevolností. Nicméně ačkoli objevy neposkytují důkaz, že je alkohol pro zdraví dobrý, naznačuje, že pokud člověk konzumuje alkohol střídmě, nevede to k častější nemocenské v zaměstnání,“ komentoval výsledky výzkumu profesor James Nicholls z Londýnské univerzity.
Srdce v kondici?
O škodlivosti či prospěšnosti alkoholu se v poslední době ve vědeckých kruzích mluví opravdu dosti. A zdá se, že sklenička něčeho ostřejšího může opravdu pomáhat. Ale musí se konzumovat jen ve velmi malém množství. Kardiologové z Cambridgeské univerzity tvrdí, že pokud si člověk umí dát jen dvě deci červeného denně, pak je na tom se zdravím srdce a cév lépe než totální abstinent. Malé množství alkoholu má zřejmě pozitivní vliv na srdce a cévy a může pomoci těm, kterým by při abstinenci škodily jiné vlivy životního stylu.
Kardiologové z Cambridge opírají svá tvrzení o studii zahrnující 1,9 milionu osob. Z ní vyplývá, že osoby konzumující sklenku vína denně jsou o značné procento méně často obětí infarktu a mrtvice, pokud jsou srovnáni s úplnými abstinenty. Nicméně lidé konzumující více než dvě deci denně a konzumující alkohol nárazově ve větším množství jsou na tom hůře než abstinenti.
Autoři studie zároveň varují, aby lidé nespoléhali na konzumaci alkoholu, který v žádném množství není bezpečný z hlediska rakoviny. Onkologové tvrdí, že nejnižší riziko nádorových onemocnění mají naprostí abstinenti. Nadměrná konzumace alkoholu také souvisí s chorobami jater a poškozením mozku.
Sledujte nás na sociálních sítích:
