Když bolí duše i tělo. Jak se vyrovnat se závažnou nemocí?

V případě onemocnění, které je provázeno bolestí, bývá člověk také v poměrně špatném psychickém stavu. Všudypřítomná bolest nemocnému neustále připomíná jeho potíže a nedovolí mu na ně plně zapomenout. Nemocný najednou nedokáže relaxovat a o to horší bývá následný psychický stav.

Snažte se nepanikařit

Dozvědět se špatné zprávy o svém zdravotním stavu je mnohdy zdrcující. Důležité je zachovat klid. V první chvíli je člověk otřesen a vnímání je zamlžené. Vážná nemoc si žádá určitý čas, abyste tuto informaci byli vůbec schopni vstřebat, ostatně jako jakýkoliv jiný životní problém. Jen málokdo dokáže v takové situaci zachovat ledový klid a racionální uvažování. Je důležité si uvědomit, že se svojí nemocí už nějakou dobou žijete a je vaší součástí. Postavit se svojí nemoci a chtít bojovat, je prvním krokem k udržení zdravého rozumu.

„Často mi nebylo dobře a motala se mi hlava. Čím déle jsem rehabilitoval s krční páteří, tím to bylo horší. Jedna moje kamarádka mi dala kontakt na svého známého lékaře. Na kontrolu jsem přišel naprosto zdravý. O půl hodiny později mne z ordinace odvážela sanitka a vezli mě rovnou na sál. Našli mi velké množství nádorů na různých místech mozku. Verdikt byl takový, že buď operaci nepřežiji, nebo budu slepý, nebudu moci mluvit a ani chodit. Byl jsem v šoku. Měl jsem na vybranou, buď se nechám operovat a zkusím štěstí, nebo nenechám a umřu možná zítra, možná za týden nebo za rok. Zvolil jsem operaci,“ vypráví třiatřicetiletý sympatický Honza.

Soustřeďte se

Poté, co pomine prvotní šok, promluvte se svým lékařem o dalším postupu. Ptejte se na vše, co vás zajímá, klidně několikrát. Snažte se nehledět na svou nemoc jako na něco, čím váš život končí. Soustřeďte se na to, co můžete udělat, aby se váš život dostal zpět do normálu. Vzpomeňte si na složité chvíle, které jste v životě překonali. Úspěchy, kterých jste dosáhli. Vyhledejte osoby, které se dostaly do stejné situace, ve které se současně nacházíte, kteří dnes žijí normální život, a přestože jejich prognóza byla stejně děsivá jako ta vaše, se dokázaly se svojí nemocí poprat. Nehledejte negativa. Zemřít se dá dnes i z nachlazení, a pokud budete brouzdat po internetu, jistě najdete ke své nemoci mnoho smutných příběhů, které vám na dobré náladě nepřidají. Vezměte to za opačný konec.

„Řekl jsem si, že jestli mám umřít, tak už nemám co ztratit. Tak jsem ještě obvolal známé, řekl jim, co se děje a že je mám rád. Pak jsem dostal ‚andělíčka‘ a zbytek mého života byl v rukou cizích lidí. Když jsem se probudil, nedokázal jsem ovládat svoje tělo. Nemohl jsem mluvit a velice špatně jsem viděl. O dva měsíce později jsem chodil okolo nemocniční postele, povídal si s rodinou, a dokonce jsem je všechny viděl. Chodili se za mnou dívat lékaři z různých nemocnic a nevěřícně kroutili hlavami nad deskami s mojí zprávou. Byl to zázrak pro mě i pro ně,“ pokračuje.

Žijte naplno

Pokud víte, že situace je natolik vážná, že nemá řešení, snažte se koncentrovat veškerou svoji sílu a životní energii, abyste žili nejlépe, jak v danou chvíli dovedete. Užívejte si čas s rodinou, přáteli, pokud vám to situace dovoluje, dělejte vše, co vás baví. Nesoustřeďujte svoji pozornost ke konci svých dnů, není třeba se přizpůsobovat tomu, co vás tíží. Mnohem lepší je přizpůsobit situaci tomu, co chcete vy.

„Neměl jsem mnoho času na rozhodování, prostě jsem to podstoupil. Ale první moje myšlenky po sdělení, že mám plnou hlavu nádorů, patřily přátelům a rodině. Myslel jsem na to, co jsem nestihl a chtěl bych. V duchu jsem si vyčítal pracovní přesčasy a občasná odmítnutí kamarádů, kteří mě zvali na skleničku nebo na víkend pod stan. Člověk si teprve na smrtelné posteli uvědomí, kde jsou opravdové životní priority. Nejsou to peníze, ani dobrá práce. Když vám jde o život, myslíte jen na lidi. Lidi, kteří jsou kolem vás, a máte je rádi. Jediné co chcete, je být s nimi ještě chvíli. Všechno ostatní je nepodstatné,“ uzavírá Jan.