Většina pracujících se těší na penzi jako na období aktivního odpočinku a vychutnávání života. Jenže prudký přechod z plné zaměstnanosti k nečinnosti neprospívá mozku. Podle britských vědců totiž dojde po odchodu do důchodu k náhlému zhoršení krátkodobé paměti o čtyřicet procent.
Platí to především u povolání, při jejichž výkonu člověk musel denně do určité míry zapojovat myšlení a paměť.
Mozek je zvyklý v produktivním věku na pravidelnou stimulaci, když je přerušena, projeví se to negativně úpadkem kognitivních funkcí a zhoršením paměti. Může to být jedním z důvodů, proč tolik lidí končí s demencí.
„Kvůli tomu je možné, že se demence dostaví dříve. Víme dlouhodobě, že čím více aktivní je člověk kognitivně, tím později a pomaleji demence přichází. Nemluvím tady přitom o vyplňování sudoku, ale musíte dělat něco jiného. Pokud pracujete celý život ve veřejné službě, měli byste na stáří aspoň pomáhat v nemocnici či učit. Nejdůležitější je neustále být v interakci s jinými lidmi,“ tvrdí profesor psychologie Cary Cooper z Manchesteru.
Chce to tréning
Kromě společenského života ovšem prospívají mozku i další aktivity. Kterými mu můžete pomoci, aby zůstal déle mladý a ve formě?
Raději celek
Náš mozek dokáže zpracovat jen omezené množství informací, proto je dobré zkusit si pamatovat věci jako celky, nikoli jednotlivě. Například potřebujete-li si zapamatovat něčí telefonní číslo, je lepší snažit se je uložit do paměti ve formě větších číselných celků – tedy 333-555-888 namísto 3-3-3-5-5-5-8-8-8). Ale i pokud si potřebujete zapamatovat, co musíte koupit, namísto jednotlivých položek seznamu zkuste do své hlavy uložit celá jídla – tak třeba víte, že budete večer vařit kuřecí s kuskusem a ráno si dáváte jogurt a müsli, jež vám docházejí. V takovém případě většinou stačí, když si budete pamatovat „
večeře“ a „
snídaně“ – jednotlivé složky vám v obchodě (alespoň po nějaké době tréninku) naskočí samy.
Mnemotechnické pomůcky
Buďte kreativní a vymýšlejte si pro věci, jež se vám těžko pamatují nejrůznější mnemotechnické pomůcky. Snažte se najít rýmy na pojmenování, jež vám činí potíže (respektive vašemu mozku), hledejte podobná slova, která si ovšem pamatujete snadno, najděte v pojmenování podobnost s nějakou událostí či nějakým počinem. Nejenže nebudete mít problém vylovit v paměti třeba neobvyklé jméno svého kolegy, ale ještě svůj mozek procvičíte kreativní činností. Ovšem pozor, nic se nemá přehánět – mnemotechnické pomůcky musejí být jednoduché a čitelné. Nechcete jistě skončit tak, že budete vymýšlet mnemotechnickou pomůcku na mnemotechnickou pomůcku…
Méně snahy
Znáte to – koukáte se na film a najednou se v něm mihne herec, kterého dobře znáte, ale ani kdyby vám vyhrožovali kdoví čím, nevzpomenete si zrovna na jeho jméno. Přitom jste schopní vyjmenovat dalších deset snímků, v nichž účinkoval, ale jméno vám ne a ne naskočit. A pak o pár hodin později, třeba když vaříte nebo luxujete, vám najednou bleskne hlavou hercovo jméno. Jak je to možné? Přílišná snaha a podvědomá úzkost z toho, že si nemůžeme vzpomenout, naší paměti v daný okamžik škodí. Takže až se zase dostanete do výše popsaného příkladu (nebo jemu podobnému), snažte se pustit problém z hlavy a nesnažte se vzpomenout si za každou cenu. Nemá to totiž smysl…
Více spánku
Řada výzkumů potvrdila, že spánek má blahodárný vliv na naši paměť. Přijmeme-li totiž velké množství informací, musí je náš mozek utřídit, což se mu nejlépe daří právě během spánku. Možná už jste si toho všimli na škole – když jste se učili pořád dokola celou noc, druhý den se vám při písemce či zkoušení vybavovaly vědomosti hůře, než když jste šli po učení spát. Váš mozek neměl dostatek času a klidu si informace urovnat. A platí to v každém věku a pokaždé, když si musíte zapamatovat větší množství znalostí.
Sledujte nás na sociálních sítích:
