Fenomén zvaný hypnagogický záškub zná zřejmě každý člověk. Někdy v životě ho zažívají všichni lidé, až sedmdesát procent pravidelněji. K prudkému záškubu svalů dochází na přechodu mezi bdělostí a spánkem – v hypnagogickém stavu – kdy se kosterní svalovina prudce uvolní.
Ačkoli o původu záškubů se jen teoretizuje, často je následkem činností předcházejících během dne.
Stres i námaha
Výskyt záškubů může způsobit stres, úzkost, malátnost, příliš dlouhé ponocování, příliš silné fyzické vyčerpání, nadměrná konzumace kofeinu a další.
„Intenzivní fyzická aktivita a cvičení večer také velmi často přispívají ke zvýšenému výskytu hypnagogických záškubů,“ tvrdí doktorka Michelle Drerup z Clevelandské kliniky pro poruchy spánku v Ohiu.
Co říkají chytré teorie?
Podle jedné teorie záškub vzniká chybou v nervové činnosti v momentě, kdy vědomí přechází ze stavu bdělosti do stavu spánku.
Podle jiné teorie se jedná o dávné reflexy primátů, které si neseme dodneška. Naši předkové spávali ve stromech a nadměrné či prudké uvolnění mohlo znamenat, že spadnou dolů. Proto při prudké relaxaci kosterní svaloviny dochází k záškubům a procitnutí.
„Nejčastěji jsou tyto záškuby ale zcela normální,“ tvrdí Drerup s tím, že velmi často záškub provází sen, v němž člověk upadne, zakopne či se někam propadá.
Sledujte nás na sociálních sítích:
