Posledních deset let je výzkumu vztahu mezi ztrátou čichu a demencí či předčasným úmrtím věnována velká pozornost. A přibývá důkazů, že právě ztráta schopnosti vnímat olfaktorické vjemy souvisí s rozvojem demence a naznačuje, že člověk se blíží k finálním rokům života. Vědci z Illinois teď prokázali, že na pozoru by se měli mít všichni lidé, kteří přestanou vnímat vůni máty, ryb, pomerančů, růže a kůže.
Nejhorší je to pak v případě, že člověk necítí žádnou z těchto specifických vůní, ale pokud přijde o schopnost u dvou či tří, už by měl pomýšlet na vyšetření nervové soustavy s podezřením na demenci.
Pětileté sledování osob starších sedmapadesáti let prokázalo, že jedinci, kteří nebyli na počátku studie schopni vnímat oněch pět pachů, byli na konci do jednoho dementní.
A u osob, které vnímaly jeden či dva z oněch pachů, se demence rozvinula v osmdesáti procentech případů.
„Ztráta schopnosti čichu je silným signálem, že něco je hodně špatně a došlo v mozku k výrazným poškozením. Tento jednoduchý test čichu by mohl poskytnout rychlý a levný způsob identifikace těch, kdo už jsou ohroženi,“ tvrdí profesor Jayant Pinto z Chicago University.
Účinná prevence? Okopávání záhonů!
Možnosti oddálení nástupu demence či její prevence zaměstnává vzhledem ke zvyšujícímu se věku světové populace a také rostoucímu výskytu tohoto onemocění stále více výzkumných týmů. Na co kromě jiného přišly? Že takové zahradničení je tak zdravou – tělu i duši prospívající – aktivitou, že by mělo být na předpis. Především u osob vyššího věku. Tvrdí to britskou vládou podporovaná organizace PHE vydávající doporučení lékařům i veřejnosti.
Podle expertů totiž tato činnost výrazně snižuje riziko onemocnění demencí a její nástup oddaluje i u lidí, kteří patří do rizikové skupiny. Vědci ze Švédska navíc zjistili, že zahradničení snižuje také riziko onemocnění diabetem a chorobami srdce a cév.
Doktor William Bird z organizace Public Health England tvrdí, že by praktičtí lékaři měli předepisovat zahradničení především jako formu terapie u pacientů, jimž hrozí metabolický syndrom a mentální poruchy.
„Dávka zeleného prostoru opravdu spojuje lidi znova s přírodou, může vykonat mnoho dobrého. Krevní tlak se sníží, svalové napětí se sníží, všechno tohle se stane během pár chvil, co vstoupíte do parku nebo zahrady… Demenci, diabetu 2. typu a chorobám srdce a cév lze předcházet i je léčit pomocí zahradničení a pobytu v přírodě,“ tvrdí doktor Bird, podle něhož by podobný postoj měla zaujmout a stejné doporučení vydat i Světová zdravotnická organizace.
S Birdem naprosto souhlasí doktorka Matilda van den Bosch ze Švédska, která se dlouhodobě zabývá výzkumem pozitivního vlivu zahradničení na zdraví osob středního a vyššího věku. Opakovaně prokázala ve spolupráci s odborníky z celého světa, že osoby věnující se pěstování rostlin a péči o zeleň jsou zdravější, vzácněji u nich propuká demence a také se u nich méně často rozvine diabetes 2. typu a choroby srdce a cév.
Sledujte nás na sociálních sítích:
