Střevní bakterie ovlivňují imunitní systém především proto, že tlusté střevo je centrem obranyschopnosti těla. Západní strava skladbu mikroflóry tlustého střeva ale decimuje, výsledkem jsou obezita, civilizační choroby a velmi slabá imunita. Nejsilnější obranyschopnost těla a také nejlepší skladbu střevních bakterií mají kmeny lovců sběračů.
Ti se stravují striktně sezonně, tedy podle toho, co nabízí příroda, nikoli co se vypěstuje ve sklenících a prodává v supermarketu. A současné experimentální výzkumy dokazují, že dodržování sezonní stravy výrazně posiluje imunitu tím, že zlepší střevní mikroflóru.
Jahody v prosinci?
Co to v praxi pro Středoevropana znamená? Že nebude jíst jahody v prosinci, že se vzdá paprik a rajčat v lednu a smíří s nejchudší nabídkou v dubnu.
Sezonní strava znamená, že konzumuje to, co roste venku nebo co byli schopni lidé uchovat v krechtech či sklepeních přes zimu. Od listopadu do dubna se tak výběr zeleniny a ovoce omezí na mrkve a petržel, řepu, kysané zelí, brambory a jablka či velmi pozdní hrušky.
Unikátní kmen
Posledními představiteli lovců sběračů je třeba africký kmen Hazda. Střeva těchto lidí mají o třicet procent druhově bohatší skladbu mikroflóry v tračníku než lidé ze Západu. A tyto národy neznají něco jako Crohnovu chorobu, záněty střeva, polypy či rakovinu střev.
„Výzkum kmene Hazda nám pomáhá pochopit, proč mizí zdravá střevní mikrobiota v naší populaci,“ tvrdí doktor Justin Sonnenburg ze Stanford University.
Sezonní strava je nejbohatší na ovoce a zeleninu od července do října, následují červen, listopad a prosinec. Chudé měsíce jsou leden, únor a březen, přičemž nejchudší je duben. Na zahradě je toho velmi málo a z loňské úrody zbývá velmi málo. V dubnu se tak smí čerstvě narostlý listový salát a listy divokých rostlin, pórek, ředkvičky a zbytky kořenové zeleniny z loňska.
Sledujte nás na sociálních sítích:
