Svého času byla káva vnímána jako zdraví poškozující nápoj. V posledních dvaceti letech se ale názor odborníků významně změnil a nápoj z pražených bobů kávovníků je považován za jednu ze složek životního stylu, který vede k dlouhodobému zdraví a dlouhověkosti. Káva je totiž bohatá na antioxidanty a zdraví prospívá v několika ohledech.
Podle vědců z Imperial College London se třemi šálky kávy denně člověk získává tolik prospěšných látek, že ve srovnání s nekonzumenty tohoto nápoje žije déle. V kávě obsažené antioxidanty chrání játra, posilují imunitu a prospívají také oběhové soustavě.
To, že je káva prevencí řady chorob a prodlužuje život, prokázali nezávisle na londýnském týmu také vědci z USA. A platí přitom, že stejně prospěšná je i káva bez kofeinu, ačkoli se zdá, že ta s kofeinem je o něco účinnější.
Z pětatřicetiletého sledování půl milionu lidí z šestnácti zemí světa vyplynulo, že konzumace tří šálků kávy denně souvisí se sníženým rizikem předčasného úmrtí a to až o osmnáct procent.
„Zjistili jsme, že vyšší konzumace kávy souvisela s nižším rizikem předčasného úmrtí na jakékoli příčiny a zvláště na choroby oběhové či trávicí soustavy. Důležitější ale je, že tyto výsledky byly podobné napříč všemi zeměmi Evropy, s různými zvyky a způsoby konzumace kávy,“ uvedl doktor Marc Gunter z Londýna.
Kolik vám stačí?
Proč někomu stačí jedna káva denně a druhý je do sebe klopí po dvou hodinách od rána do večera? Můžou za to geny. Jmenovitě různé varianty (alely) genu PDSS2, který brzdí odbourávání kofeinu v těle. Majitelé alely, která nesnižuje rychlost odbourávání kofeinu, pak mají potřebu dodávat tělu nápoj několikrát za den.
Šťastlivci, kteří mají alely omezující schopnost těla odbourávat tento alkaloid, pak vypijí jeden šálek ráno a vystačí si s ním na celý den.
Studie genetiků z University of Edinburgh naznačuje, že závislost na kofeinu je skutečně zapsána v genech. Ty totiž ovlivňují mechanismy metabolizace kofeinu v těle.
„Výsledky naší studie přidávají další poznatky k existujícím výzkumům, které naznačují, že naše touha po pití kávy může mít genetické pozadí,“ uvedl autor, doktor Nicola Pirastu.
Sledujte nás na sociálních sítích:
