Konzumace celozrnného chleba se po týdnu na zdraví nijak neprojeví. Stejně tak osoba, která jí zdravě a tu a tam si dá bílý chléb, nemusí mít strach, že si tím pokazí střevní mikroflóru a výrazně rozhází hladinu krevní glukózy. Podle izraelských vědců se totiž týden konzumace obou druhů chleba na zdraví nijak nepodepíše.
Vědci z Weizmannova institutu v Izraeli očekávali, že po týdnu konzumace bílého chleba budou mít lidé horší krevní obraz a skladbu mikroflóry ve střevech než po týdnu konzumace chleba celozrnného. Jenže výsledky překvapily samotné autory experimentu a vedly k debatě mezi odborníky.
Bílý versus celozrnný
Ze studie vyplývá, že týden konzumace bílého chleba se zdravotními důsledky nijak nelišil od týdne konzumace chleba celozrnného. To ale neznamená, že bílý chleba je stejně bezpečný, jak by mohl některý laik rychle usoudit. Experiment byl proveden jen na dvaceti osobách, což je příliš malý vzorek na to, aby výsledky platily plošně, ale také sledoval jen konzumaci během jediného týdne, která je příliš krátkou dobou na to, aby se změny v jídelníčku odrazily na krevním obrazu a skladbě mikrobů v střevech.
Z jiných výzkumů dlouhodobé povahy se ví, že konzumace bílého pečiva prokazatelně souvisí se zhoršením skladby střevní mikroflóry a také zvýšením krevní glukózy, obezitou a diabetem 2. typu.
Bez výčitek?
I tak výsledky z Izraele trochu šokovaly. Především tím, že bílý chléb ve srovnání s tím celozrnným v rámci jednoho týdne nijak výrazně nezvyšoval krevní glukózu. A naopak u některých jedinců došlo k jejímu zvýšení po konzumaci celozrnného chleba. Někdo reagoval lépe na chléb bílý, jiný na chléb celozrnný.
Z výsledků tedy vyplývá, že když si člověk tu a tam dopřeje chléb bílý, ale jinak jí zdravě, nemusí mít výčitky. A když se rozhodne začít jíst více vlákniny a konzumovat chléb celozrnný s otrubami, pak nemůže čekat, že se výsledky dostaví po týdnu.
Překvapivé výsledky
Pokusu vědců z Weizmannova institutu se účastnilo dvacet zdravých osob. První týden konzumovaly bílý chléb, pak dva týdny byly bez pečiva, poté týden celozrnný chléb. Pečivo poskytovalo čtvrtinu energetického příjmu těchto osob.
Během celého období vědci sledovali různé veličiny týkající se zdraví, hladinu krevní glukózy, vápníku, železa, hořčíku, tuků a cholesterolu či jaterních enzymů. Sledovány byly také ukazatele zánětů v těle.
„Prvotní zjištění, a bylo velmi v rozporu s očekáváním, neodhalilo žádné klinicky výrazné rozdíly mezi účinky těchto dvou typů chleba na různé zdravotní parametry osob,“ uvedl jeden z autorů výzkumu doktor Eran Segal z Izraele.
Další zkoumání
„Víme, že kvůli vysokému obsahu vlákniny lidé obecně snědí celozrnného chleba méně. Nevzali jsme do úvahy ale, kolik by snědli podle toho, jak se cítí sytí. Porce byly předepsané a přísně hlídané. Takže musíme zkoumat dále,“ uvedl další z autorů doktor Avraham Levy.
„Ačkoli jsou výsledky této studie zajímavé, mělo by být zdůrazněno, že nejsou průkazné a vědecky platné, protože studie sama byla velmi malým vzorkem. Změna jídelníčku byla příliš krátkodobá v jednom týdnu pro každý typ chleba... Není tedy překvapující, že nepozorovali žádné účinky,“ kriticky zhodnotila studii profesorka Elizabeth Lund z Oxfordské univerzity.
Sledujte nás na sociálních sítích:
