Může střídmá konzumace medovicového – lidově zvaného lesního – medu souviset s prevencí vzniku plaku v krevních cévách? Naznačuje to výzkum vědců z amerického státu Missouri. Podle nich totiž trehalóza – disacharid nacházející se v tělech hmyzu či hub – snižuje velikost plaku v tepnách a omezuje jejich kornatění, které souvisí se vznikem infarktu.
Trehalóza je disacharid, skládá se ze dvou molekul nejjednoduššího cukru glukózy. A v těle člověka se v malém množství vyskytuje přirozeně, jeho vyšší množství ale podporuje imunitní systém člověka k odstraňování plaku z cév. Laboratorní pokusy vědců z Washingtonovy univerzity v Missouri naznačují, že zvýšení hladiny trehalózy v krvi souvisí se snížením rizika kornatění tepen o třicet procent.
Aktivace imunity
Trehalóza je krom medovicového medu bohatě zastoupená také v houbách, mořských korýších a hmyzu. Mšice – zástupci hmyzu – mají trehalózu v hemolymfě, její nadbytek vylučují speciálním orgánem a vyloučeným kapičkám – roztoku trehalózy – se říká medovice. Tu pak sají včely a zpracovávají v takzvaný lesní med.
Tento sacharid aktivuje v lidském těle bílkovinu TFEB, která podnítí makrofágy – typ bílých krvinek nespecifické imunitní reakce – aby odstraňovaly plaky z tepen.
Pozor na cukry
„U aterosklerózy se makrofágy snaží vyřešit poškození tepny vyčištěním oblasti, ale přemůže je zánětlivá povaha nánosů. Jejich čisticí schopnost je zhacena. Trehalóza nejenže zvyšuje čisticí mechanismus, který už tam je, ale také podnítí buňky ke zcela novému mechanismu,“ tvrdí doktor Babak Razani z Missouri.
Jeho tým však v pokusech s hlodavci trpícími aterosklerózou popsal blahodárné účinky trehalózy jen při podání nitrožilně. Konzumace lesního medu ve větším množství ve snaze chránit se před aterosklerózou, je nebezpečná. Především z toho důvodu, že med je velmi vydatný zdroj jednoduchých cukrů, takže se do těla dostává nadbytek tohoto typu živiny bohatý na energii. Zvyšuje hladinu krevního cukru, což může vést k rozvoji diabetu 2. typu a obezity.
Sledujte nás na sociálních sítích:
