Cvičení a fitness se můžou stát návykovou aktivitou. Především u osob s obsedantně-kompulzivním chováním či poruchou vnímání vlastního těla. Začnou být závislí na dokonalé postavě a trénovat v extrémní míře každý den několik hodin. Jenže ačkoli je cvičení zdravé a pro člověka nezbytné, může jako vše ostatní v nadbytku škodit. Norští vědci prokázali, že narušuje stabilitu střevní mikroflóry a to zase může vést k rozvoji diabetu, obezitě a taky rakovině.
Pokud člověk zvýší svůj fitness režim na extrémní míru a začne mít zažívací potíže, měl by se zamyslet. Právě nerovnováha ve střevech ho upozorňuje na problémy. Jednak došlo k narušení mikroflóry, ale také se zhoršila ochranná bariéra ve střevech, takže se do těla vstřebávají nebezpečné látky.
K podobnému narušení mikroflóry dochází také při extrémním tréninku vrcholových sportovců a výcviku armádních složek. Není žádnou novinkou, že atleti a vojáci nepatří zrovna k nejzdravějším příkladům a jejich intenzivní cvičení zdraví poškozuje.
Vědci z Norska ale možná přišli na jeden z mechanismů oslabení zdraví lidí, kteří cvičení a pohyb přehánějí. Ti pak můžou trpět také syndromem dráždivého tračníku, diabetem, vysokým krevním tlakem, depresí, obezitou, astmatem, kolitidou a rakovinou tlustého střeva.
„Naše výzkumy naznačují, že střevní mikrobiota může být jedním z faktorů ovlivňujících reakci na vážný fyziologický stres,“ tvrdí autoři z Norska.
Nástrahy i pro duši
Časté návštěvy posilovny a přemíra cvičení může uškodit také našemu psychickému zdraví. Australští vědci tvrdí, že častá návštěva fitness center, kde se pohybuje více jedinců s extrémně svalnatou a vyrýsovanou postavou, není pro lidskou psychiku zdravá. Takové tělo totiž může mít jen kolem čtyřiceti procent populace, která má dobré geny. Zbývající část veřejnosti nikdy nedosáhne stejných výsledků, i když cvičí stejně intenzivně.
Ale právě pobyt v prostředí se svalovci vyvolává pocit, že jejich tělo je normou. Jedinec, který přes veškeré úsilí nedosahuje stejných výsledků, pak trpí tělesnou dysmorfofobií, která má vážné důsledky v jeho životě.
„Co lidé považují za normální tvar těla, se výrazně mění, když jsou vystavováni obrázkům s odlišnými vlastnostmi. Jedinci, kteří sledují delší dobu snímky štíhlých osob, začnou považovat za normu postavu štíhlejší. A také sledování svalnatých postav vede k tomu, že jinak normální postava je vnímána jako příliš drobná a nedostatečně svalnatá,“ tvrdí doktor Ian Stephen z Macquarie University v Austrálii.
Celý princip ovlivňuje tzv. vizuální adaptace, což je podvědomá reakce organismu, aby se přizpůsobil stimulu, který je jinak velmi dráždivý a v jiném kontextu vyniká. Oko a mozek si na tento stimul zvyknou a začnou ho považovat za normální, aby mu nemusel nervový systém věnovat tolik pozornosti a nebyl jím nadměrně drážděn.
Sledujte nás na sociálních sítích:
