Celiakie je nepříjemná potravinová alergie ničící život lidem, kteří nemůžou strávit lepek. Jenže takových jedinců je v populaci asi jedno procento. Dietu bez lepku – pšenice, žita, ovsa a ječmene – drží ale také lidé, kterým lepek neškodí. Věří, že tak prospívají svému srdci. Opak je pravdou. Vědci z Harvardovy univerzity tvrdí, že vyloučením celozrnných obilovin si naopak lidé ubližují a ohrožují oběhovou soustavu.
Člověk je po miliony let všežravcem, jehož podstatnou částí stravy byla semena travin, mezi něž obiloviny patří. Celozrnné obiloviny přitom obsahují řadu zdraví prospěšných látek, které přispívají k dobré kondici srdce.
Když začne člověk trpět alergií na lepek, musí se zmíněných obilovin vzdát. Dieta je nezbytná. Ale v opačném případě si vyloučením lepku nepomáhá. Naopak. Vyplývá to z šestadvacetiletého sledování 120 tisíc osob. Jedinci na bezlepkové dietě nemají zdravější srdce a cévy.
„Obliba bezlepkové stravy v obecné populaci v posledních letech výrazně stoupla. Nicméně tyto objevy podrývají její význam, protože lidé, kteří omezí příjem lepku, také omezí příjem celozrnných obilovin, které přispívají ke zdraví srdce a cév. Propagovat bezlepkovou stravu u osob bez celiakie není správné,“ tvrdí doktor Andrew Chan z Harvardovy univerzity.
Proč jsme alergičtí na jídlo?
O alergii na lepek neboli celiakii slýcháme v poslední době ze všech stran. Ale co za ní vlastně stojí? A jak je to například s alergií na laktózu, při níž lidé nemohou jíst tradiční mléčné výrobky? Donedávna neměli tak docela jasno ani samotní vědci. Nové výzkumy ale vnášejí do problematiky nesnášenlivosti lepku a dalších složek potravy jisté světlo.
Nesnášenlivost potravin či některé alergie mohou být odrazem střevní mikroflóry člověka. Tedy její zhoršené či velmi špatné kvalitativní skladby. Podle korejských vědců totiž zlepšení střevní mikroflóry může vést k vymizení nesnášenlivosti lepku či laktózy a dalších běžných součástí potravy.
Kvalita střevní mikroflóry je přitom odrazem kvality životního stylu, tedy skladby stravy, dostatku pohybu a spánku. Čím hůře se člověk stravuje, čím méně konzumuje rostlinné potravy a vlákniny, méně se pohybuje a hůř spí, tím je mikroflóra horší. A dotyčný tím pravděpodobněji začne nesnášet jisté složky potravy, které vyvolávají průjmy a silnější alergické reakce.
Podle korejských vědců totiž bílkovina ze střevních bakterií funguje jako prevence alergických reakcí na lepek, laktózu a další látky obsažené v potravinách.
Při laboratorních pokusech s hlodavci, u nichž byla vyvolána alergie na potraviny, došlo k potlačení alergické reakce, když byly tyto myši vystaveny bakterii Bifidobacterium longum KACC 91563.
Bakterie vylučují mimo svou buňku extracelulární (mimobuněčné) vezikuly (váčky). Ty obsahují bílkoviny a DNA. Vezikuly pak tělo hostitele vstřebává a látky v nich obsažené ovlivňují imunitní systém. A právě vezikuly zmíněného bakteriálního kmene obsahují pět bílkovin bránících vzniku alergické reakce.
„Naše studie jako první svého druhu objevuje mechanismus kontroly potravinové alergie pomocí probiotických kmenů,“ uvedl autor doktor Bo-Gie Yang z Jižní Koreje.
Sledujte nás na sociálních sítích:
