Lidské ego v nás často buduje pocit jakési jedinečnosti a vlastnictví svého těla, které se snažíme chránit před škodlivými bakteriemi. Přitom bez bakterií jsme naprosto neschopní přežít byť jediný den. A jsme na nich závislejší více než ony na nás. Dokazují to mnohé studie a nejnověji ta z Kanady. Střevní mikroflóra přímo ovlivňuje délku našeho života. Pokud zabíjíme nezdravou stravou my ji, zkracujeme si tím život. Čím lépe o ni naopak pečujeme, tím delší život nás čeká.
Strava příliš bohatá na jednoduché sacharidy a tuky střevním bakteriím neprospívá. Zvyšuje množství škodlivých druhů a snižuje naopak druhovou pestrost i početní bohatství druhů nezbytné pro zdraví a správnou funkci těla. Je přitom dokázáno, že střevní mikroflóra pomocí látek, které vylučuje, přímo komunikuje s mozkem a ovlivňuje jeho stav i chování.
Nezdravá skladba mikroflóry se projeví především na zhoršené funkci imunitního systému a zvýšeném počtu zánětů v těle. To jinými slovy znamená rychlejší stárnutí buněk a tkání a rychlejší nástup smrti.
„Jediné, co dnes můžete udělat, abyste se vyhnuli zánětům způsobujícím rychlejší stárnutí tkání, je jíst zdravě, cvičit a spát,“ tvrdí profesorka Dawn Bowdishová z McMasterovy univerzity v Kanadě.
Střevní mikroflóře prospívá živý bílý jogurt, domácí kvašené a nekonzervované zelí, kvašená zelenina kimči, banány a borůvky. Naopak jim neprospívají potraviny bohaté na jednoduché cukry, nasycené tuky a potravinářská aditiva (různé konzervanty, barviva, příchutě, aromata, stabilizátory a další látky přidávané do potravinářských výrobků).
Pozor na emulgátory
Mají dodávat výrobkům lepší strukturu a nadýchanost, neboť dokážou nemožné – smísit vodu s tukem. Jenže po konzumaci ve střevech prospívají emulgátory škodlivým střevním bakteriím, narušují zdravou skladbu střevní mikroflóry a zvyšují zánětlivost tlustého střeva a také riziko rakoviny jeho buněk.
Vědci z Georgia State University prokázali u laboratorních hlodavců, že konzumace polysorbátu 80 a karboxymetylcelulózy (potravinářských emulgátorů) zvyšuje riziko rakoviny tlustého střeva. A to tím, že mění skladbu střevní mikroflóry škodlivým způsobem.
„Nárůst výskytu rakoviny tlustého střeva a konečníku nastal v polovině dvacátého století, kdy se mohutně začala používat potravinářská aditiva,“ dodává autorka výzkumu doktorka Emilie Viennoisová.
Mezi karcinogenní éčka patří také dusitan sodný, známá uzenářská sůl obsažená ve většině masných výrobků. Dusitan při pravidelném a vyšším přísunu přímo vyvolává rakovinu tlustého střeva a konečníku.
Sledujte nás na sociálních sítích:
