Sedavé povolání je to nejnezdravější, co může člověk dnes udělat. Podle skotských vědců lze vykompenzovat negativní účinky osmihodinové pracovní doby strávené na židli jedině jedenáctikilometrovou procházkou každý den. Sezení uškodí oběhové soustavě tak, že tato poškození napraví jedině tak dlouhá svižná procházka ihned po skončení pracovní doby. Na to ale nemá čas v moderní uspěchané době téměř nikdo.
Na každou další hodinu po pěti hodinách sezení se zvýší obvod pasu u průměrného zaměstnance o dva centimetry a riziko onemocnění chorobami srdce a cév o dvě desetiny procenta.
„Čím déle člověk sedí v zaměstnání, tím větší má obvod pasu, vyšší hladinu triglyceridů v krvi a nižní hladinu zdravého cholesterolu v krvi, všechno tohle přispívá k vyššímu riziku onemocnění chorobami srdce a cév… Nicméně míra pohybu, která je potřeba ke kompenzaci negativních účinků sezení, je tak vysoká, že ji lze běžně zaměstnanému člověku jen stěží doporučit,“ přiznal doktor William Tigbe z University of Warwick.
„Naše evoluce, během níž jsme se stali lidským druhem, nás nevybavila příliš dobře k trávení tolika času sezením na židli. Jako lovci a sběrači jsme trávili na nohách stáním a chůzí sedm až osm hodin denně. Náš výzkum bohužel tohle podporuje. A výsledkem naší studie je především toto - pokud chcete mít zdravé srdce a cévy, neseďte a pohybujte se,“ dodal spoluautor výzkumu profesor Mike Lean z University of Glasgow.
Židle jako zloděj zadku
Stále méně lidí má nejen objemnější pas, ale také zřetelný rozdíl mezi hýžděmi a stehny. Kdysi jasně vyrýsované proporce pozadí a dolních končetin se podle fitness expertů stírají především kvůli sedavému povolání a nedostatečnému používání stehen a hýždí.
Častěji k tomu dochází u žen, u nichž se nevyvinou řádné hýžďové svaly a tuková vrstva se slévá s tou na stehnech. Ovšem ani muži už dnes nejsou výjimkou. Jim však, pokud pravidelně cvičí, svaly rostou rychleji a rozdíl mezi zadkem a stehny je zřetelnější.
Svaly, které formují pozadí a stehna, se posilují především při častém zvedání z podřepu, běhu a při dalších aktivitách. Při občasné chůzi a sezení dochází k zakrnění hýždí a zániku pozadí.
„
Vypadá to pak, že vám zadek spadl na stehna… vypadá to jako bláto a vlastně to taky bláto je,“ míní cvičitelka pilates Valerie Samulsk z newyorského centra YogaWorks.
Co pomůže? Například řada jógových asán. Především ty, při nichž se zanožuje a nohy tlačí vzhůru k nebi. Jedním z cviků je leh na břiše, kdy se pokrčí nohy v kolenou směrem k nebi, ruce uchopí chodidla a hlava s trupem se zvednou z podložky a trčí vzhůru. Stejně tak nohy chycené v rukou se snaží mířit co nejvýše. A hýždě jsou silně zatnuté, tělo se dotýká podložky jen v oblasti stydké spony a přední strany kyčlí.
Sledujte nás na sociálních sítích:
