Když se člověk doplouží domů ze zaměstnání a cítí se vyčerpaný, zřídka mívá chuť jít si zaběhat. Vidina další aktivity ho unaví dopředu. Jenže běh sice unaví svaly, ale nikoli mozek. Naopak při běhu se podle experimentálních výzkumů mozek zklidní, sníží svou aktivitu a dostane do stavu podobného meditaci. A po běhu potřebuje méně spánku.
Vyplývá to z výzkumu profesora Vladislava Vjazovského, který účinky běhu na mozek a jeho aktivitu či spánek testoval v laboratoři na zvířatech.
„Překvapivě jsme zjistili, že když myši běží vysokou rychlostí, některé z jejich neuronů přestanou zcela pracovat. A celková aktivita mozku v motorické a senzorické oblasti mozkové kůry se sníží v průměru o třicet procent. Paradoxně to naznačuje, že obecně aktivní fyzické chování a intenzivní pohyb nutně nevyžadují vyšší aktivitu mozku,“ tvrdí profesor Vjazovskij z Oxfordské univerzity.
Přitom jde podle něj o to, že se jedná o monotónní, stále se opakující pohyb. Při něm mozek snižuje svou aktivitu a dostává se do stavu podobného meditaci. A jako po ní i po běhu mozek najednou potřebuje méně spánku.
„Nevíme, proč tomu tak je, ale možná jde o to, že meditace souvisí se stavem mozku, v němž čas efektivně plyne pomaleji. A to samé se může dít při monotónním běhu,“ věří profesor Vjazovskij.
Neobvyklá alternativa
Ačkoli je běh bezesporu velmi zdravý, nemusí vyhovovat a svědčit všem. Milovníci vytrvalostních běhů na svou disciplínu nedají dopustit, přesto z hlediska prevence chorob a zdraví veřejnosti je lepší sprint a rychlé nárazové sporty. Prudká a rychlá aktivita totiž pomáhá lépe snižovat a řídit hladinu krevního cukru. U méně pohyblivých jedinců je pak dobré věnovat se tzv. indiánské chůzi. Tři minuty běžet a tři minuty jít.
Platí to hlavně u osob, které už trpí diabetem, ale střídání velmi rychlé chůze či běhu s normálním tempem je také prevencí tohoto onemocnění, neboť zlepšuje hladinu glukózy v krvi.
„Fázový trénink, kdy se střídají velmi intenzivní části s těmi klidnějšími, má pozitivní vliv na hladinu krevního cukru, tělo lépe řídí celodenní rovnováhu a navíc osoby věnující se fázovému tréninku rychleji a výrazněji hubnou,“ tvrdí tým doktora Thomase Solomona z Kodaňské univerzity.
Sledujte nás na sociálních sítích:
