„Na veřejnosti koluje řada receptů na očistu organismu, ale žádný mi nepomohl. Nakonec jsem přestala i s klyzmaty, tedy takzvanými klystýry. Dověděla jsem se totiž, že tato mezi ženami populární procedura čištění střev nemá žádné příznivé zdravotní účinky, může prý dokonce zdraví uškodit,“ píše J. N. z Ostravy.
Onemocnění organismu mohou vyvolat jak toxiny z potravy, tak endotoxiny vznikající v organismu při poruchách látkové výměny. Z pohledu původní přírody by stačila přirozená očista organismu. Jenže civilizace přinesla vedle pohodlí zároveň i daň z luxusu, kdy jsme v průběhu života vystaveni obrovskému množství toxinů, čemuž jsme se nebyli schopni za tak krátkou dobu trvání moderní civilizace přizpůsobit.
Jak poznat, že je něco špatně
Přirozená detoxikace, která v těle nepřetržitě probíhá, není natolik účinná, aby vyřadila z organismu všechny nežádoucí látky, které se nám do těla průběžně dostávají. V průmyslově vyráběných potravinách vzniká řada látek, jejichž vzniklé množství závisí na době skladování; i když jsou třeba přítomny v malých množstvích, ničí enzymy v buňkách tkání, zatěžují organismus a podporují degeneraci tkání.
První varovné příznaky bývají rozmanité a jsou nespecifické (např. bolesti hlavy, zácpa, průjem, zhoršené trávení, nevolnost po jídle, astmatické projevy, ekzémy, zvýšená únava, nekvalitní spánek, záněty, alergie apod.) U žen může být i souvislost s bolestivou menstruací. Časté jsou psychické problémy, jako výkyvy nálad či deprese. Lépe je těmto obtížím včas předcházet, ale ptáte se jak?
Enterosorbční terapie
Nebudu polemizovat se zastánci klystýrů. Intenzita vstřebávání toxických látek a tím i jejich hladina v těle je přímo závislá na funkčním stavu střevní sliznice. Podle současných poznatků k očistě organismu moderního člověka jsou vhodné enterosorbenty. Toxické látky a metabolity jsou totiž vylučovány do lumen tenkého střeva ve formě komplexů, kde dochází k jejich zpětnému vstřebávání. Úspěch enterosorbční terapie je závislý na schopnosti enterosorbentu obnovit ochranné bariérové funkce střevní sliznice.
Enterosorbenty umožňují na svém povrchu navázání – neboli sorpci – toxických sloučenin exogenního nebo endogenního původu. Úspěch enterosorbční léčby je závislý na schopnosti enterosorbentu obnovit ochranné bariérové funkce střevní sliznice. Při dlouhodobém zatěžování střeva nevyváženou potravou je detoxikační systém těla přetížen. V důsledku toho stoupá riziko vzniku řady chronických nemocí.
Ideální pomocník
Podmínkou správné očisty organismu je dostatečný pitný režim, který je vhodné doplnit očistou pomocí selektivní enterosorpce. Například moderní přípravek nové generace Enterosgel (polymetylsiloxan polyhydrát / hydrogel kyseliny metylkřemičité) má v porovnání s jinými způsoby očisty organismu triádu předností – a to především: vysokou účinnost, selektivnost adsorpce (váže na sebe a odvádí pouze toxické metabolity a patogenní mikroflóru) a perfektní bezpečnost (přípravek mohou užívat i děti a těhotné ženy). Účinně podporuje odstranění nežádoucích látek z těla, aniž je ve střevě sám vstřebáván a do 12 hodin je zcela vyloučen z těla stolicí.
Dospělí užívají přípravek 7–14 dnů, 3x denně 15 g, v 1–2 dcl vody 2 hod. po jídle. Enterosgel má porézní strukturu a aplikuje se dle návodu vnitřně, ve formě gelu, projde trávicí trubicí a vlastní účinek se dostaví až ve střevě. Pohybuje se klouzavým mechanismem po povrchu sliznice střeva, takže nebrání jeho činnosti. Mechanismem molekulární adsorpce pohlcuje toxické látky ze zplodin látkové výměny (endotoxiny a exotoxiny), přičemž nebrání vstřebání pro organismus potřebných látek střevní sliznicí. Navíc chrání sliznici tím, že na ní vytváří ochranný film a podporuje její odolnost (imunitu) zvýšením hladiny látky imunoglobulin A, nezpůsobuje výživový deficit. Je tedy vhodným doplňkem životosprávy moderního člověka.
MUDr. B. Ždichynec, CSc.
Sledujte nás na sociálních sítích:
