S příchodem jara pomalu opět začíná sezona klíšťat. S odborníkem na infekční nemoci docentem Rastislavem Maďarem, vedoucím lékařem centra očkování a cestovní medicíny na poliklinice v Ostravě-Hrabůvce, jsme si povídali o tom, co nám od klíšťat hrozí a jak se můžeme chránit.
Loni jsem si našla zvláštní drobné světlejší klíště. Vypadalo jinak, než obvykle, co to mohlo být?
S nejvyšší pravděpodobností šlo o nymfu klíštěte obecného. Životní cyklus klíšťat je poměrně složitý. Prvním stádiem po vylíhnutí z vajíčka je larva, velmi drobná a s pouhými třemi páry nohou. S tou se setkáte jen velmi zřídka, za hostitele pro sání krve vyhledává především drobné hlodavce. Druhé stadium vývoje představuje nymfa. Má již čtyři páry nohou, ale je významně menší, než dospělý jedinec. Krev již saje na větších zvířatech a může se přisát i na člověka. Posledním stadiem je dospělec. Právě dospělé samičky nacházíme na těle nejčastěji. Přisáté malé nymfy však nemusíme vždy odhalit, z hlediska rizika přenosu viru jsou nicméně stejně nebezpečné. Dospělí samci již krev vůbec nesají.
Takže není více druhů klíšťat?
To zase ano, globálně existuje poměrně velké množství rodů a druhů. V České republice je ale rozšířené zejména známé klíště obecné, které jediné se u nás podílí na přenosu nemocí na člověka. Na jižní Moravě se lze setkat i s dalšími představiteli stejné čeledi, a to pijákem lužním a klíšťěm lužním.
Jaké nemoci klíšťata přenášejí?
Těmi nejznámějšími jsou lymeská borelióza a klíšťová encefalitida. Z nemocí přenášených v Evropě lze dále jmenovat například anaplasmózu, babesiózu, tularémii, Q horečku, nemoc zvanou TIBOLA (jde o zkratku z anglického „tick-borne lymphadenopathy“), a výčet ani tak nebude kompletní. Navíc u některých nemocí ještě není role klíšťat při přenosu dokonale popsána a dále se zkoumá.
Dá se proti těmto chorobám chránit?
Člověk může snížit riziko vhodným oblékáním do přírody, používáním repelentu, kontrolováním svého těla a co nejčasnějším odstraněním přisátých klíšťat. Na nic z toho se ale nedá úplně spolehnout. Proti klíšťové encefalitidě se můžeme nechat očkovat. Vakcína proti lymeské borelióze je teprve ve fázi vývoje a k dispozici nebude ještě minimálně několik let.
Pro koho se očkování hodí?
Očkovat se mohou všichni, kromě dětí mladších jednoho roku a lidí alergických na složky vakcíny, což je ale velmi vzácné. Také se samozřejmě neočkuje v průběhu nemoci. Individuální postup se musí zvolit u pacientů s těžším neurologickým nebo autoimunitním postižením.
Riziko horšího průběhu infekce je u seniorů a chronicky nemocných, zejména lidi se slabší imunitou. U nich totiž může způsobit encefalitida trvalé následky a dokonce i smrtelný průběh. I pro ostatní osoby navštěvující přírodu má však specifická ochrana vakcinací velký smysl.
Kde se můžeme dát naočkovat?
Očkování provádí praktiční lékaři i očkovací centra. Seznam očkovacích center podle regionů je dostupný třeba na webu www.pozorkliste.cz.
Má návštěva takového centra nějakou výhodu?
Výhodou očkovacího centra je „zdravá čekárna“. Nečekají tam nemocní lidé, od kterých byste se mohli nakazit. Specializovaná centra nabízejí zdarma objednání na přesný čas, některá i vedení elektronického očkovacího průkazu na internetu, umožňují platbu kartou nebo flexipasy (případně přes firemní benefity) a zasílají automatické upozornění na termín další dávky vakcíny. To je užitečné právě u očkování proti klíšťové encefalitidě, protože odstupy jsou podle věku pacienta 3 až 5leté. Ordinace praktického lékaře je však pro očkování také dostačující. Výhodu představuje jejich dobrá regionální dostupnost i v menších městech a na venkově.
Co mám dělat, když najdu přisáté klíště u sebe nebo člena rodiny?
Nejlepší postup je potřít místo dezinfekcí a klíště vytáhnout kolmo na povrch kůže. Existují k tomu i speciální karty nebo pinzeta. Na závěr místo přisátí opět vydezinfikujeme. Pokud je přisátá malá nymfa, na její odstranění stačí i navlhčený vatový tampon s mýdlem.
Sledujte nás na sociálních sítích:
