Nesnášenlivost potravin či některé alergie mohou být jen odrazem střevní mikroflóry člověka. Tedy její zhoršené či velmi špatné kvalitativní skladby. Podle korejských vědců totiž zlepšení střevní mikroflóry může vést k vymizení nesnášenlivosti lepku či laktózy a dalších běžných součástí potravy.
Kvalita střevní mikroflóry je přitom odrazem kvality životního stylu, tedy skladby stravy, dostatku pohybu a spánku. Čím hůře se člověk stravuje, čím méně konzumuje rostlinné potravy a vlákniny, méně se pohybuje a hůř spí, tím je mikroflóra horší. A dotyčný tím pravděpodobněji začne nesnášet jisté složky potravy, které vyvolávají průjmy a silnější alergické reakce.
Podle korejských vědců totiž bílkovina ze střevních bakterií funguje jako prevence alergických reakcí na lepek, laktózu a další látky obsažené v potravinách.
Při laboratorních pokusech s hlodavci, u nichž byla vyvolána alergie na potraviny, došlo k potlačení alergické reakce, když byly tyto myši vystaveny bakterii Bifidobacterium longum KACC 91563.
Bakterie vylučují mimo svou buňku extracelulární (mimobuněčné) vezikuly (váčky). Ty obsahují bílkoviny a DNA. Vezikuly pak tělo hostitele vstřebává a látky v nich obsažené ovlivňují imunitní systém. A právě vezikuly zmíněného bakteriálního kmene obsahují pět bílkovin bránících vzniku alergické reakce.
„Naše studie jako první svého druhu objevuje mechanismus kontroly potravinové alergie pomocí probiotických kmenů,“ uvedl autor doktor Bo-Gie Yang z Jižní Koreje.
Sledujte nás na sociálních sítích:
