Člověk si může doslova chrochtat blahem, že jeho hodnota BMI je v normě, a tudíž je zdravý. A za chvíli ho stihne infarkt. Hodnota BMI totiž o riziku onemocnění chorobami srdce a cév či diabetem nevypovídá často vůbec nic. Jediná přesná diagnostika je měření obvodu tělesných částí a vztah k výšce postavy. Stačí vzít provázek a změřit si výšku postavy. Použít pak polovinu provázku a změřit jím obvod kolem pupíku. Jestli jeho délka nestačí, riziko je velmi vysoké.
Docela hubený a vysoký člověk s velkým pupkem totiž bude mít hodnotu BMI normální, ale přesto je vysoce ohrožený chorobami srdce a diabetem. Viscerální tuk – ten v břišní dutině a podkoží břicha – je totiž z hlediska onemocnění oběhové soustavy ale i řady dalších nemocí nejrizikovější.
Měření poměru výšky a obvodu pasu je v diagnostice rizik řady onemocnění včetně infarktu mnohem přesnější než počítání BMI.
A jak na to? Člověk si změří výšku. A má kupříkladu 180 centimetrů. Pak vezme provázek a odstřihne z něj polovinu, tedy devadesát centimetrů. Tímto kusem si pak změří obvod pupku. Sám vidí, zda mu zbývá hodně, málo, je natěsno či v nejhorším případě provázek nestačí. V ideálním případě by měl provázek být velmi volný, pokud se při obtočení těla téměř všude dotýká kůže, riziko je zvýšené. Když nestačí, riziko diabetu, infarktu a mrtvice je velmi vysoké.
Vědci ze Spojeného království totiž zjistili, že výpočtem hodnoty BMI – poměru výšky postavy a celkové hmotnosti těla – pětatřicet procent lidí s vysokým rizikem diabetu a chorob srdce spadá do kategorie normální postavy. Jsou vysocí, mají hubené ruce a nohy, ale velké množství tuku v oblasti kolem pasu. A naopak mnozí sportovci, kteří mají mnoho svalové hmoty, můžou mít hodnotu BMI vysokou, i když mají tuku v těle minimum a útlý pas.
„Použití měření poměru výšky a obvodu pasu je při primárním odhadování rizika mnohem účinnější než výpočet BMI, který může být zavádějící,“ tvrdí doktorka Margaret Ashwellová z Public Health England.
Sledujte nás na sociálních sítích: