Krátkodobý stres může působit motivačně a pozitivně. Hovoří se pak o tzv. eustresu. Jenže moderní doba působí spíš chronickou zátěží mající negativní vliv na psychiku. Pak se hovoří o distresu, jehož účinky teď popsali vědci z Ohia s ohledem na krátkodobou paměť. Pokud si člověk nedokáže zapamatovat, co mu bylo řečeno před chvílí a má potíže s krátkodobou pamětí, je zřejmě pod příliš velkým psychickým či fyzickým tlakem.
Chronický distres totiž působí zhoubně na krátkodobou paměť a znemožňuje mozku zapamatovat si byť jednoduché věci v krátkém časovém horizontu.
Při pokusech s laboratorními zvířaty bylo prokázáno, že chronický distres působí produkci makrofágů (velkých bílých krvinek nespecifické imunitní reakce) v mozku. Makrofágy jsou zodpovědné za vznik zánětů. A zvýšení zánětů v mozku pak vede k neschopnosti cokoli udržet v krátkodobé paměti.
„Hovoříme tady o chronickém stresu. To není jen stres z rozhovoru s nadřízeným či ze setkání s novou osobou,“ uvedl docent Jonathan Godbout z Ohio State University.
Stres působí negativně také na postavu a zvyšuje obsah tuků v podkoží a na břiše. Je přitom dokázáno, že osoby s nadměrným obsahem tuků v těle mají horší krátkodobou paměť. Dlouhodobý stres vede k trvalému zvýšení stresového hormonu kortizolu v krvi, jehož následkem se jak ukládá viscerální tuk, tak vznikají v těle záněty.
Sledujte nás na sociálních sítích:
