Lze konzumovat chleba, a přesto hubnout? Rozhodně! Tvrdí profesor Tim Spector z King’s College London. Podle něj je vyřazení sacharidů z jídelníčku mýtus, který se stal módní mánií v dietách. Lidé, kteří vyřadí ze své stravy pečivo, většinou začnou konzumovat více vlákniny a polyfenolů. A to je pravý důvod, proč zhubnou. Nikoli to, že se zbavili pečiva.
Právě vysoký obsah vlákniny a příjem polyfenolů totiž změní střevní mikroflóru dotyčných osob. Ta se změní svou druhovou skladbou i početností jednotlivých druhů, což je pro udržení štíhlé postavy nejzásadnější. Střevní bakterie jsou de facto tím, kdo řídí to, zda bude člověk hubený. Ale mezi lidmi existují veliké rozdíly a vyskytuje se mezi nimi několik různých typů, kterým sedí různé jídelníčky. To, co funguje u jednoho, nefunguje u jiného. V podstatě je to podobné jako s jídelníčkem podle krevních skupin.
Hovořit o glykemickém indexu potravin se začalo na počátku milénia. Propagátoři této diety tvrdí, že je možné potraviny rozdělit do skupin podle obsahu různých typů sacharidů. Čím jednodušší sacharidy, které se rychle rozštěpí na mono a disacharidy, tím je potravina horší a více se z ní tloustne. Podle profesora Spectora to ale není úplně pravda. Dieta podle glykemického indexu prý byla ověřena jen u zvířat, nikoli u lidí. A skutečným důvodem, proč lidé na této dietě hubnou, je ten, že vymění potraviny chudé na vlákninu za potraviny bohaté vlákninou.
„Stravovací plán, který říká, že některé potravin, jako cukr, těstoviny, brambory a bílý chléb, se rychleji rozštěpí na glukózu a způsobí prudký nárůst krevního cukru, je založen na studiích prováděných u zvířat,“ svěřil profesor Spector deníku The Mail.
Jenže sto lidí rovná sto různých reakcí na sacharidy. Záleží to vše na skladbě střevní mikroflóry. U někoho prudký nárůst krevní glukózy vyvolá konzumace rajčat, u jiného k tomu vůbec nedojde, ani když se naláduje bílým chlebem či pizzou.
„Omezení špatných sacharidů zní jako docela rozumná věc a mnoho lékařů, zdravotníků a veřejnosti včetně mě, když jsem začal psát tuto knihu Dietní mýty, předpokládalo, že byly na toto téma provedeny řádné vědecké a klinické studie, o něž se to opírá,“ vysvětluje profesor Spector deníku The Mail.
Průlomovou studii v tomto tématu přinesl Eran Segal z Izraele. Osm set dobrovolníků krmil stejným jídlem a sledoval jejich krevní glukózu. Přestože konzumovali všichni to samé, měli naprosto odlišné reakce s ohledem na hladinu krevní glukózy a inzulínu. A k rozdílům docházelo i tehdy, když se srovnali dva lidé stejného věku, pohlaví a hmotnosti. Proč? Měli různou střevní mikroflóru.
Ve střevech průměrného člověka žije asi sto biliónů bakterií, ale mezi dvěma jedinci je shoda v jejich skladbě jen asi dvacetiprocentní. Právě druhové a početní složení mikroflóry určuje, jak rychle jsou živiny stráveny a jak vysoká hladina glukózy se objeví v krvi. „To má mnohem větší význam než to, jaký typ sacharidů člověk pozře,“ tvrdí profesor Spector.
Jinými slovy. Jeden člověk sní mísu bramborové kaše a s jeho hladinou glukózy v krvi to nic neudělá. Druhý si dá dvě lžíce a má ji hned vysokou. Proto je něco jako univerzální dieta – ať už je to podle glykemického indexu, vysokoproteinová či veganská – nesmysl.
Aby bakterie dobře prosperovaly a pomáhaly správnému trávení a omezily vstřebávání energeticky bohatých živin do krve, je potřeba dodávat jim pravidelně a neustále velké množství vlákniny a polyfenolů – antioxidantů, jejichž bohatým zdrojem jsou zelený čaj, ovoce a zelenina a také hořká čokoláda. Čím tmavší a barevnější plodiny jsou, tím více obsahují polyfenolů.
Sledujte nás na sociálních sítích:
