V roce 2010 doktorka Amy Cuddyová z Harvardovy univerzity přišla se studií, v níž prý potvrdila, že postoj s rukama v bok a mocně vytrčenou hrudí nejenže zvyšuje pocit vlastní důležitosti a vlivnosti, ale také mění fyziologii těla a ovlivňuje chování člověka směrem k většímu riskování a projevování své síly. Vědci z Curychu teď přišli s mnohem rozsáhlejším výzkumem a tvrdí, že poznatky Cuddyové popřeli.
Ne zcela. Doktorka Eva Ranehillová se svým týmem z Curyšské univerzity sice prokázala, že postoje s rukama za hlavou či v bok a vytrčenou hrudí sice zvyšují pocit vlastní důležitosti a mocnosti, ale nemění ani sekreci hormonů (testosteronu a kortizolu) či jakkoli jinak fyziologii a ani chování dotyčného.
„Tělesné demonstrace moci zvyšují vnímání vlastní moci u toho, kdo je demonstruje. To naznačuje, že hlavní vliv mocných postojů je ve faktu, že si subjekty uvědomují, že se cítí sebevědoměji. Nenašli jsme ale žádný důkaz, že to má vliv na jejich fyziologii a chování,“ tvrdí doktorka Ranehillová.
„Naše studie je mnohem smysluplnější než původní výzkum, protože máme mnohem víc dat… Naše studie je podle nejlepšího vědomí jedinou publikovanou studií, která se zabývá účinkem mocného postoje na hormonální sekreci,“ tvrdí profesor Roberto Weber z Curychu.
Sledujte nás na sociálních sítích:
