Alternativní dodavatel elektřiny a plynu LAMA energy vám přináší zajímavý seriál o elektrických jevech. Již jste se s námi mohli vydat po stopách elektřiny, jejím využití ve starověku a dozvědět se i o elektrických vynálezech. Nyní přichází na řadu zajímavosti o netradičním výskytu elektřiny ve volné přírodě.
S jarem konečně přichází teplo, slunce a veselejší nálada. Také období jarních deštíků a bouřek už není tak protivné jako zimní plískanice. Právě při bouřkách se můžeme setkat s krásnými, avšak zároveň nebezpečnými elektrickými jevy přírody. Ta se však neomezila jen na bouřky, ale vybavila elektrickou silou i některá zvířata.
„V přírodě se elektřina přirozeně vyskytuje ve statické podobě. Je nahromaděná na jednom místě, na rozdíl od elektrického proudu, který se pohybuje z jednoho místa na druhý,“ říká manažerka komunikace a značky LAMA energy Veronika Kliská. Statickou elektřinu zkoumal už filosof Thales ve starověkém Řecku, který pozoroval přitažlivé síly vznikající jako následek tření jantaru.
Statická elektřina má v přírodě na svědomí i blesky křižující oblohu. Ty v někom vzbuzují obdiv a úctu před přírodními silami, v někom naopak děs a hrůzu. Jsou to přírodní elektrostatické výboje, vznikající při bouřkách tak, že se částečky vody a ledu v bouřkových mracích vzájemnými srážkami nabíjejí statickou elektřinou. Když je náboj dost velký, prorazí si elektřina cestu atmosférou a nastává výboj v podobě blesku. V jednom průměrném roce se v České republice vyskytuje 25 až 40 bouřkových dní a blesky každoročně zapříčiní vznik požárů, které zasáhnou lidská obydlí. Blesky mají modro-bílé zabarvení, což je dáno velkým množstvím dusíku v nižších vrstvách atmosféry.
Jako první dokázal souvislost blesků s elektřinou americký státník a diplomat Benjamin Franklin. V roce 1752 postavili se synem draka a čekali spolu na první bouřku. Jakmile se dočkali prvního bouřkového mraku, vypustili draka na šňůrce z hedvábí namotané na kovovém klíči. Déšť šňůrku namočil, a ta se stala vodivou. Nejdříve pozorovali, že se uvolněná hedvábná vlákénka výrazně napnula a následně z klíče na ruku přeskočila jiskra. Franklin měl při tomto experimetu štěstí, rozhodně ale nic takového nezkoušejte sami. Atmosférickou elektřinou se zabýval i nadále a vynalezl tak první bleskosvod pro ochranu budov před blesky. Nezávisle na něm ho také vynalezl známý český vynálezce, Prokop Diviš. Návrh zařízení k „vysávání atmosférické elektřiny“, kterému říkal meteorologický stroj, měl připraven dokonce dříve než Franklin. V českém jazyce se spíše než bleskosvod ujalo slovo hromosvod. Toto zařízení ale rozhodně nesvádí hromy, jak by se z názvu mohlo zdát.
Německý profesor Georg Wilhelm Richmann zaujal své současníky experimentem s elektroskopem umístěným na konci neuzemněné kovové tyče. Pokus ukazoval za bouřky několika účastníkům shromáždění Ruské akademie věd v Petěrburku. Bohužel se mu pravděpodobně podařilo vyvolat kulový blesk, který ho vzápětí smrtelně zranil.
Elektřinu v přírodě můžeme najít také u několika druhů zvířat. Zářným příkladem může být paúhoř elektrický, o kterém se dozvíte více v dalším díle seriálu LAMA energy o zajímavostech ze světa elektřiny.
Sledujte nás na sociálních sítích:
