Křesťané učinili z chamtivosti a nenasytnosti jeden ze sedmi smrtelných hříchů. Chtěli tím společnost vychovávat ke skromnosti a velkorysosti. Jenže bohatí lidé amorálnost v hamižnosti nevidí, chamtivost a neustálou touhu po dalším a dalším majetku považují dokonce za dobrou vlastnost. A tak se chovají značně neeticky i v ostatních oblastech života.
Tvrdí to psycholog Dacher Keltner z University of California v Berkeley s tím, že sice existují výjimky, ale většina lidí náležejících do komunity velmi bohatých lidí ztratila morální zábrany a považuje nenasytnost za přijatelnou či dobrou vlastnost.
Podle Keltnera to však vede k neetickému chování i v jiných situacích. Bohatí mají dojem, že mají právo na vše. Nadřazenost prokázal se svým kolegou Paulem K. Piffem také v dopravě. Řidiči nejdražších aut porušují pravidla silničního provozu čtyřikrát častěji.
Jejich tým pak testoval rozdíl v chování a morálních zásadách u téměř tisíce osob, z nichž některé byly velmi bohaté, jiné patřily ke střední třídě a další byly naopak ze skupiny s nejslabšími příjmy. Výsledky šesti experimentů hovoří jasně. Lidé velmi majetní – až na výjimky – považují nenasytnost za dobrou lidskou vlastnost. A častěji tolerují v životě neetické chování, jehož se také dopouštějí, protože se cítí nadřazeně.
„Ideály odrážejí chování. Máme mentální rámec mysli, když se cítíte, že jste nahoře, pak si myslíte, že jste i nad zákonem, myslíte si, že si můžete cokoli vzít, že vám cokoli projde, neřešíte důsledky. Naše výzkumy to dokazují,“ míní Keltner v rozhovoru pro televizi ABC.
Sledujte nás na sociálních sítích:
