Vyhořet může každý – ale existují nějaké povahové rysy, které riziko ještě zvyšují? Ano. Prozradíme, kdo by se měl mít na pozoru.
Když někoho poznáme, doufáme, že je milý, spolehlivý, sympatický a upřímný. I my sami chceme být takoví. Jsou to totiž vlastnosti, které z nás dělají dobrého člověka a díky nimž jsme u druhých oblíbenější. Takže život je pro nás jednodušší, když jsme milí. Alespoň co se navazování kontaktů týče. Pokud jde o zdraví naší psychiky, je to jinak.
Každý, kdo projevuje příliš velkou ohleduplnost k ostatním lidem a ignoruje své vlastní oprávněné zájmy a potřeby, zvyšuje riziko syndromu vyhoření. Často jsou postiženi ti, kteří se chovají „nesobecky“ a odpovědně. Snaží se dát vše dohromady a vyhovět všem.
Naučte se říkat „ne“
Samozřejmě bychom se od nynějška neměli ke všem našim bližním chovat zle a přestat být nápomocní. Jako u mnoha věcí: všeho s mírou. Dokud reagujeme na své potřeby a je nám dobře, dokážeme přebírat i úkoly jiných lidí. Pokud ale pozorujeme první známky vyčerpání, jsme neustále unavení, nesoustředění a máme zvýšené bolesti hlavy, měli bychom se nejprve soustředit sami na sebe, než se stav zhorší a dojde k vyhoření.
Stanovte si hranice a říkejte 'ne' přátelským, ale jasným způsobem častěji, i když je to obtížné. Cílem by mělo být věnovat pozornost svým vlastním potřebám namísto toho, abyste vždy vyhověli přáním ostatních. Je důležité, aby každý znal své vlastní limity a přizpůsobil svá očekávání.
Čemu byste měli věnovat pozornost
Poznáváte se v tom? Chcete se vždy všem zavděčit a vzít na sebe více úkolů, než byste ve skutečnosti chtěli? Od této chvíle byste měli věnovat zvláštní pozornost svému tělu a své mysli, abyste předešli vyhoření. Kritické je, když již nemůžete vypnout a regenerovat, když práce převládá nad myšlením a jednáním. Typické je také, že zapomínáte na koníčky a nechcete se stýkat s přáteli, denní povinnosti vás až nadměrně pohlcují, může se zvýšit spotřeba alkoholu a cigaret, máte bolesti hlavy a zad, střevní potíže a poruchy spánku.
Je tedy důležité, abyste věnovali pozornost svým osobním pocitům ze své „psychické zátěže“ a zůstali nápomocní, ale ne za každou cenu – vaše zdraví by mělo mít vždy přednost.
Zdroj: názory autora
Sledujte nás na sociálních sítích: