Rozlišit své potřeby v houšti lidských vztahů často není snadné. Často se nám to nedaří udělat zejména v jednom ohledu: v našem čase.
Abychom zůstali duševně zdraví a v míru sami se sebou, je důležité, abychom si stanovili hranice. Při jednání s druhými proto musíme jasně říci, kdy nám něco není příjemné. To znamená hranice v sexuálním kontextu nebo verbální hranice, například když náš protějšek používá hanlivá slova a ponižuje nás. Obzvláště důležitým aspektem, kde potřebujeme nakreslit jasné čáry, je náš čas. A toto rozlišení je pro nás často nejtěžší.
Sami jsme zodpovědní za svůj čas
Nikdo na této zemi nemá více než 24 hodin denně. Pokud někdo z našeho okolí nerespektuje naše časové hranice, jakkoli to může znít drsně, je to proto, že mu to dovolíme. Může to být přítel, který se samozřejmě vždy opozdí, nebo kolega, který neustále očekává, že převezmeme jeho úkoly. Nebo prostě zloději energie, se kterými už nás nebaví trávit čas.
Pokud neustále říkáme ano, ztrácíme čas. To nemusí být nutně špatné – koneckonců rádi věnujeme část našeho času drahým lidem, kteří si toho váží, tak, že ho strávíme s nimi nebo pro ně něco uděláme. Abychom ale měli dostatek času a energie na věci, které jsou pro nás důležité, musíme si stanovit jasné hranice při jednání s lidmi, kteří si našeho času dostatečně neváží, a proto nás o energii obírají, místo aby nám ji dávali.
Jak můžeme lépe definovat svůj čas?
Teoreticky to zní tak jednoduše, ale jak se dokážeme v každodenním životě lépe odstřihnout od lidí a žroutů času, kteří to s námi nemyslí dobře? Musíme si být velmi dobře vědomi času, který máme.
To znamená: V první řadě si ujasněte, s kým a jakými věcmi rádi trávíme čas a jaké jsou naše skutečné potřeby. Pak bychom si měli položit otázku, kterým spíše nepříjemným věcem se nelze vyhnout. A na základě těchto dvou kategorií můžeme organizovat náš čas. Když po nás lidé požadují část našeho času, ať už ve formě setkání s námi, nebo nás požádají, abychom pro ně něco udělali, můžeme vyhodnotit, jak cenné pro nás využití času skutečně je.
To vyžaduje upřímnou a jasnou komunikaci. Pro mnohé z nás to nemusí být jednoduché, ostatně pro nikoho není příjemné říkat druhému, že s ním nechceme trávit čas nebo že mu nechceme dělat takovou laskavost. Ale pamatujte: NE je celá věta. Nemusíte nic dál vysvětlovat. A všichni máme přece jen 24 hodin na den – využívejme je tak, abychom vytvářeli přidanou hodnotu pro sebe a v konečném důsledku i pro ostatní.
Zdroj: názory autora
Sledujte nás na sociálních sítích:
