Zbavit se špatných návyků je pro většinu z nás neuvěřitelně těžké – protože jsme uvízli ve třech běžných mylných představách. Je nejvyšší čas to vyjasnit!
Kouření, kousání nehtů, čokoládová tyčinka po obědě nebo ta večerní sklenka vína, která nás druhý den ráno vždycky tak zpomalí. Nemáme všichni alespoň jeden zvyk, který nás opravdu štve? A že se toho i přes železnou disciplínu prostě nedokážeme zbavit? Možná je to proto, že k odvykání přistupujeme špatným způsobem – protože některé mylné představy o zvycích jsou přinejmenším stejně tvrdohlavé jako zvyky samotné.
"Musím jen chtít, být disciplinovaný a zatnout zuby."
Mnoho lidí si myslí, že abychom se zbavili negativních návyků, potřebujeme především disciplínu a pevnou vůli. To ale neznají náš mozek! To on nás neustále žene dělat věci, které spouštějí pozitivní emoce (radost, touha, požitek). Protože disciplína, odříkání a zatnutí zubů nejsou zábavné, naše mozky jsou s takovým odvykacím přístupem v rozporu. Možná se jednou, dvakrát nebo třikrát budeme moci vzdát čokoládové tyčinky, ale pokud nás to pokaždé bude stát jen sílu a úsilí, můžeme se při recidivách zamyslet jen nad tím, jestli si dáme Snickers nebo Bounty...
Proměníme svůj mozek ve svého partnera ve zločinu – tím, že mu nabídneme pozitivní pobídky a odměníme se za každý úspěch. Můžeme například opravdu slavit a poplácat se po zádech pokaždé, když projdeme nudnou schůzkou, aniž bychom si okousali všechny nehty. Nebo si to láskyplně a barevně zapíšeme do kalendáře se srdíčky a smajlíky. Taková malá opatření často stačí k tomu, abychom přesvědčili náš mozek, že život je mnohem šťastnější bez otravného zlozvyku.
"Zlovyk pro mě není dobrý."
Většina lidí se snaží motivovat a přesvědčit sami sebe, aby se zbavili návyku tím, že zvažují jeho negativní důsledky a účinky. Ale to je přesně ta špatná cesta. Pokud kouříme nebo jíme příliš mnoho cukru, má to samozřejmě negativní dopad na naše zdraví a není to pro nás dobré. Ale každý návyk přináší něco pozitivního, jinak bychom s ním nezačali. Porce dobré nálady díky serotoninovému nakopnutí, úleva od stresu nebo jistota – za každým zvykem je potřeba, kterou uspokojuje.
Nevnímejte zvyk jako nepřátelskou zátěž, ale nejprve se s ním spřátelte, přijměte ho a prozkoumejte, co pozitivního nám přináší. Můžeme pak buď s příčinou něco udělat (pokud je například návyk stresovým ventilem, měli bychom svůj stres pokud možno omezit), nebo vymyslet alternativu, jak potřebu uspokojit.
"Zlovyky nás zotročují."
Čím více návyků máme, tím méně jsme svobodní, takže bychom nikdy neměli nahrazovat jeden zvyk jiným? Ne, ne a ještě jednou ne. Zvyky, rutiny, rituály jsou skvělé věci, abychom nemuseli neustále přemýšlet a restrukturalizovat svůj život. Zamykání dveří, zavazování bot, příprava kávy jako první věc po ránu – takové věci vám čistí hlavu od nápadů a kreativity. A tak i návyky, které nás otravují, nám dávají pevný rámec, který uvolňuje další kapacity.
Místo toho, abychom se snažili vzdát se špatného návyku, můžeme přemýšlet o náhradním, který je pro nás lepší. Možná to nezní jako ekvivalentní náhražka, ale pokud chceme pít méně vína, je mnohem snazší to oslavit sklenkou hroznové šťávy, než si nenalít vůbec nic.
Zdroj: názory autora
Sledujte nás na sociálních sítích:
