Když vás v nepříjemných situacích překvapí smích

Na špatné zprávy od přátel můžeme reagovat různými způsoby. Někteří lidé se stáhnou do sebe, jiní se snaží pomoci jednoduchými větami jako „To bude v pořádku“ a další se začnou smát. Patříte – alespoň někdy – k těm posledním? Pak jste si pravděpodobně už také položili otázku, proč se to stalo. Mnohem vhodnější by byla uklidňující slova nebo objetí. Místo toho se vám koutky úst otočily nahoru – a vy jste se chtěli propadnout do země. 

Proč se smějeme v nevhodných situacích

Sami cítíme emoce, o kterých si myslíme, že je rozpoznáváme u svých protějšků. Může to být radost, smutek, hněv nebo jiné pocity. Zejména u negativních emocí, jako je zoufalství, potřebujeme mít věci pod kontrolou. A to je základní psychologická potřeba. Když se život rozhoupe, spustí se přirozená stresová reakce, která mobilizuje energii, abychom byli schopni situaci lépe řešit.

A tato reakce se liší v závislosti na vaší osobnosti. Můžete se začít potit, červenat, slábnout v kolenou, plakat, nebo se dokonce smát. I když se to vůbec nehodí. Smích se nám v tuto chvíli prostě 'přihodí'. Není to něco, k čemu se rozhodneme. Takže to těžko můžeme ovládat. Smích je pravděpodobně „druh odbytiště v situaci vysokého napětí“. Cítíte se ohromeni a alespoň zpočátku nevíte, jak nejlépe situaci řešit. Úsměv nebo smích vysílá pozitivní signály do mozku a uvolňuje napětí. 

K tomuto chování může dojít nejen tehdy, když nasloucháte druhým, ale také když sami zažijete negativní zkušenosti. 

Jak se ze situace dostat? 

Pravděpodobně to znáte: aktivně se snažíte potlačit podnět, například smích, a tím se to jen zhoršuje, nemůžete se přestat smát. Důvodem je, že tento pokus o potlačení může "zvýšit napětí a vyústit ve smích jako odrazový můstek." Místo potlačování ho vyzkoušejte raději rozptýlit. Omluva může také pomoci uvolnit napětí. A jaká „správná“ reakce pak následuje, závisí čistě na vašem příteli. Obejmout, poslouchat nebo jen tiše sedět a být emocionální podporou.

Zdroj: názory autora