Bez ohledu na to, jak dobře se vám v životě daří, většinu lidí dokáže rozhodit, když se nepodaří jedna věc. Proč? A jak se toho zbavit?
Znáte to? Probudíte se s opravdu dobrou náladou, vše je jako obvykle, ale pak se pokazí nějaká maličkost – například na něco dostanete negativní zpětnou vazbu, těsně vám ujel vlak nebo jediné, co je v pekárně mají, je hodně slaný preclík – a vaše dobrá nálada je rázem pryč. Jak typické! I když se vám za den podaří 397 věcí, často je to jedna jediná věc, která se nepovedla, jedna chyba, jedno trapné prohlášení, které si za celý den zapamatujeme. Proč tomu tak je? Proč stačí jeden „bing moment“ k tomu, aby nás vyvedl z naprosto klidné a bezproblémové cesty?
Proč věnujeme více pozornosti negativním než pozitivním věcem
Údajně je to pozůstatkem dřívějších dob, kdy lidé ještě nebyli na vrcholu potravního řetězce. Náš mozek je naprogramován tak, aby vnímal nebezpečí a rizika silněji než pozitivní věci. Koneckonců ten, kdo uvidí šavlozubého tygra jako první, má největší šanci dostat se pryč bez sežrání. Zkrátka – kdo si zádrhelu všimne včas a zareaguje na něj, má evoluční výhodu.
Je tu také další věc: rychle si zvykneme na věci, které se vždy řídí stejným vzorem nebo podobným způsobem, a bereme je jako samozřejmost. Obvykle si například ani nevšimneme, že jsme zdraví a můžeme chodit. To je důvod, proč nás negativní věci upoutají, zatímco mnohem, mnohem více neuvěřitelně pozitivního se v našem každodenním vnímání nemilosrdně ztrácí. Svůj život jsme si totiž z velké části zařídili tak, že se každý den děje nespočet dobrých věcí – ale jen pár špatných.
K čemu je nám tento reflex dnes?
Už nemusíme utíkat před šavlozubými tygry a sotva kdy musíme řešit život ohrožující situace. To znamená, že někdy obracíme svůj původně prospěšný reflex proti sobě. Ale v rámci našeho luxusního života s vytopenými byty a tabletami vitaminu B12 můžeme spotřebovat trochu energie k cíleným a vědomým protiopatřením – protože abychom byli šťastní a úspěšní, už nepotřebujeme tak výrazné zaměření na negativní věci.
Co však můžeme udělat pro boj s vlastností, která je v nás tak hluboce zakořeněna a evolučně se ukázala jako výhoda a síla? Zcela jednoduše: uvědomění, všímavost a trénink. Až se naše nálada příště změní ze slunečního svitu na mrznoucí déšť, podívejme se, co dobrého se nám děje a za co všechno můžeme být vděční.
Zdroj: www.washingtonpost.com/science/2018/11/01/why-we-often-remember-bad-better-than-good/, www.iep.utm.edu/psychological-egoism/názory autora
Sledujte nás na sociálních sítích:
