Strach není jen negativní pocit

Někdy nám překážejí, často nás zatěžují a většinou nás pletou – ale naše pocity mají téměř vždy svůj účel. Jak příjemné, tak ty nepříjemné. Jako třeba strach.

Původně má strach především ochrannou funkci a má nám pomoci přežít. Například pro naše předky to byla velmi cenná emoce, když žili v divočině a byli vystaveni nejrůznějším nebezpečím, jako jsou predátoři, zimy a zlomené kosti, ty mohly vést ke smrti kvůli nedostatku lékařské péče. Naučili se opatrnosti a předvídavosti, vyhýbali se nebezpečným situacím – a především důvěřovali svému strachu.  

V dnešní době již na každém rohu nečíhá smrtelné nebezpečí, ale náš strach má stále svůj účel: Někdy slouží k tomu, aby nás chránil a někdy nás to „jen“ přiměje přehodnotit své vnímání situací a dojít k závěru, že se vlastně bát nemusíme. 

Strach nás však občas může vyvést z omylu nebo stát v cestě, když bychom se měli ve skutečnosti procházet a vesele si pískat. Strach může být nejen ochranný, konstruktivní a dobrý, ale také destruktivní, ochromující a špatný. Jak tedy poznat dobrý a špatný strach?

Negativní strach paralyzuje

Negativní strach nás obvykle zmrazí. Obklopuje nás jako neviditelné vězení, ze kterého jako by nebylo cesty ven. Chorobný strach nás svazuje a brání nám v pohybu vpřed, zatímco motivující strach nás vede.

Chorobný strach izoluje

Pokud se bojíme věcí, které se nezdají být problémem pro většinu ostatních lidí, je to silná známka toho, že strach je negativní – tedy i většina se může mýlit, ale velmi často tomu tak je. Chorobný strach často nakonec vede k osamělosti a izolaci.

Velmi intenzivní strach bere kontrolu

Intenzivní strach často vyvine vlastní hybnost, kterou je těžké zastavit. Monopolizuje naše myšlenky a představy, nechává nás v noci vzhůru a během dne se nesoustředíme. Protože spouštěče chorobného strachu jsou jen zřídka hmatatelné – často jde o abstraktní výplody naší vlastní představivosti, je obvykle obtížné je vyvrátit. 

Zdroj: názory autora