Zdravé používání sociálních sítí

Sociální média jsou především místem pro spojení s ostatními. Umožňují nám zůstat v kontaktu s přáteli či známými, mluvit s nimi a vyměňovat si zkušenosti. To nám dává pocit sounáležitosti. Poznáváme sami sebe ve zkušenostech druhých, díky čemuž se cítíme vidět a slyšet. Tyto interakce zvyšují naše sebevědomí a díky nim se cítíme méně sami.

Sociální sítě však mají i své nevýhody – například negativní dopad na naši psychickou pohodu. 

Všechno má své pro a proti

Díky aktivnímu používání, jako je přidávání příspěvků, lajkování a komentování, se cítíme propojení s ostatními, dostáváme větší podporu a obecně se cítíme lépe. Pokud však jen pasivně rolujeme sociálními médii, většinou zažíváme negativní dopady. Je pravděpodobnější, že upadneme do negativních myšlenek, srovnáváme se s ostatními a pociťujeme úzkost, nervozitu, sklíčenost nebo depresi.

Jedním z velkých problémů sociálních médií je to, že srovnáváme své životy s ostatními. Neustálé srovnávání se s ostatními může vést k nejistotě a nižšímu sebevědomí. Na sociálních sítích je nebezpečné, že vidíme pouze dokonalé obrázky, a ne pochybnosti a nejistotu, které sami zažíváme v každodenním životě. Díky tomu se cítíme ještě mnohem osamělejší.  

Dalším nebezpečím sociálních sítí jsou algoritmy. Způsobují, že stále vidíme stejný obsah. To nám brání v tom, abychom naráželi i na jiné perspektivy a abychom si vytvořili nezkreslený pohled na realitu. Přesto se sociální sítě staly nedílnou součástí našich životů. 

Jak tedy používat sociální sítě v mezích vlastního zdraví?

Rozvíjejte své povědomí

Můžete si všimnout, že v určitou denní dobu trávíte spoustu času na sociálních sítích. Na začátku dne nebo když se vrátíte domů z práce. Přemýšlejte o tom, co pro vás tyto chvíle znamenají. Pro většinu z nás se stalo nevědomým zvykem pravidelně během dne zvedat telefon, abychom se rychle podívali. Můžete také určit, zda sociální média využíváte převážně aktivně nebo pasivně a jak se při tom cítíte. 

Koho sledujete?

Často nevíme, koho přesně sledujeme a proč. Pravidelně sledujeme i takové lidi, se kterými se necítíme dobře. Zvažte, zda vás lidé, které sledujete, inspirují nebo dělají opak. S kým se neustále srovnáváte? Přestaňte sledovat účty, které ve vás vyvolávají negativní pocity.

Nezačínejte svůj den rolováním

Příliš často začínáme den rolováním, a to se stává běžnou součástí naší rutiny. Zkuste ráno nezvedat telefon nebo alespoň počkejte déle, než budete procházet sociální sítě. Jistě zjistíte, že vám to vůbec nechybí. Postupem času také budete pociťovat stále menší potřebu to dělat během dne.

Vypněte upozornění

Vypněte si notifikace na telefonech. I když nám to vždy nezabrání v otevření aplikace, může to stále znamenat rozdíl. Protože pokaždé, když dostaneme upozornění, cítíme nutkání zkontrolovat, zda není něco nového. A jakmile zvedneme telefon, není cesty zpět.

Omezte čas na sociálních sítích

Chcete-li zlepšit dopad na vaši psychickou pohodu, nemusíte mazat své účty na sociálních sítích. I malý odpočinek jednou za čas může znamenat velký rozdíl. Názory na to, kolik času bychom měli ideálně trávit na sociálních sítích, se různí. Zkrácení času zhruba na půl hodiny denně však již může zlepšit naši psychickou pohodu.

Jděte na procházku, nebo jógu

Často po mobilu saháme z nudy. Zkuste tento zvyk nahradit jiným. Místo toho, abyste o přestávce procházeli sociální sítě, jděte na krátkou procházku. Pokud pracujete z domova, cvičte jógu. Fyzické cvičení má pozitivní vliv na duševní pohodu a dodává energii. Půlhodinové rolování vám naopak energii spotřebuje.

Digitální detox

Chcete trávit méně času na sociálních sítích, ale prostě se nemůžete odtrhnout? Pak by pro vás mohl být digitální detox. Mobil můžete například odložit o víkendu nebo ho nechat ležet ráno a večer. Nebo si můžete dát úplnou pauzu na sociálních sítích a několik týdnů nebýt aktivní. 

Sociální média nejsou skutečný život

Uvědomte si, že to, co vidíte na sociálních sítích, není pravda.

Zdroj: názory autora