"Co kdybych nechal zapnutý sporák a teď hoří celý dům?" – Děláme si starosti, pořád a všude. Lze se neustálých obav zbavit?
Strach je naším stálým společníkem. Uvízl nám v hlavě a prostě nechce odejít. Neustále nás bombarduje různými špatnými scénáři, které by se mohly stát. Jeho oblíbený nástroj mučení je otázka „ Co když...? “: Co když mě vyhodí? Co když mám rakovinu, a já o tom nevím? Co když mě nikdo nemá rád? Pouze 3 procenta z našich přibližně 60 000 myšlenek denně jsou pozitivní, většinu času naplňuje naši mysl ohlušující strach (1).
Deprese a úzkostné poruchy jsou na vzestupu
Deprese je celosvětově nejčastějším zdravotním postižením. Počet depresivních lidí se během deseti let zvýšil téměř o 20 procent. Ovšem úzkostné poruchy jsou nyní ještě rozšířenější než deprese. Projevují se v široké škále forem: sociální úzkost, panické poruchy nebo hypochondrie. Strach již dávno není individuálním problémem, ale symptomem společnosti jako celku (2).
Nejsme schopni žít s nejistotami
A to hlavně proto, že se v dnešní době těžko vyrovnáváme s nejistotou. V moderním, dopředu uvažujícím světě hojnosti a výběru musíme věci spočítat, posoudit rizika, vypočítat situace, abychom odolali všemu šílenství. Nejlepším aktuálním příkladem je koronavirová pandemie, kdy vědci neustále počítali nové křivky a politici stále hodnotili nová opatření – vše se zdálo nejisté a nepředvídatelné. Mentálně žijeme v budoucnosti. Tyto posedlosti se mohou rychle stát patologickými a projevit se jako úzkostná porucha. Není divu, že počet lidí, kteří trpí úzkostnou poruchou, je dnes vyšší než kdykoli předtím: odhaduje se, že v určité fázi svého života jí trpí jedna třetina všech Evropanů. A celosvětově jsou úzkostné poruchy nejčastější formou duševního onemocnění (3).
Nemůžeme nemyslet na určité myšlenky
My lidé nejsme ani schopni zcela potlačit nežádoucí myšlenky – často ten pokus dokonce vede k tomu, že myšlenka ještě zesílí. Celkově se tedy zdá, že jsme vězni svých vlastních myšlenek, svých obav. Neexistuje způsob, jak se vymanit? Naštěstí ano. Můžeme se rozptýlit – sportem, meditací, čtením, uměním, alkoholem, drogami, televizí. Přesto však rozptýlení nevyřeší základní problém, že žijeme ve společnosti, kde jsme nuceni čelit budoucnosti plné nebezpečí a možností (3).
Bojujte proti strachům a obavám
Musíme tedy najít své vlastní strategie zvládání, abychom udrželi naše strachy na uzdě tak dobře, že už neovládají náš každodenní život. Jde o zpochybňování a odhození vlastních negativních myšlenek a přesvědčení. Ne všechny naše myšlenky a obavy v naší hlavě jsou totiž pravdivé, a ne vždy jim musíme věřit. Důležité proto je položit si otázky, abychom zjistili, zda je myšlenka skutečně pravdivá. Další známou metodou, která má pomáhat proti obavám a strachu, je technika emoční svobody. Jedná se o tzv. poklepávací akupresuru, která má uvolnit blokády v těle a mysli, jako je poklep na brzlík. Také "mindfulness-reduced stress reduction" by mělo pomoci rozbít negativní myšlenkové řetězce. A možná někdy pomůže jen myšlenka, že nejsem jediný, kdo prochází světem s těmito vnitřními konflikty a negativními myšlenkovými řetězci. Promluvte si o tom s ostatními. Ať už s terapeuty nebo s přáteli, kolegy nebo rodinou – protože tak nějak jsme všichni na stejné lodi (3).
Zdroj: (1) www.medium.com/the-mission/a-practical-hack-to-combat-negative-thoughts-in-2-minutes-or-less-cc3d1bddb3af, (2) www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC9483000/, (3) nnázor autora
Sledujte nás na sociálních sítích: