V práci ji nikdo nemá rád, protože je notoricky protivná a možná i zlá. Nebo spíš nešťastná? Kolegyně, proti které stojí celý pracovní tým, může patřit mezi hluboce naštvané či zlomené jedince. A ty podle odborníků spojuje řada sdílených návyků. Jakých?
Když věci v našem životě jdou hladce, je snadné cítit se šťastně. Na druhou stranu je opravdu složité být se sebou v pohodě a nepropadat smutku, jakmile se něco zkomplikuje. Trvá-li pak neštěstí déle, nahrává to depresi a prohlubování vnitřního neklidu. Že se na něco takového skutečně děje, poznáte jednoduše. Tohle jsou znaky nešťastníků!
Zlobí se, i když k tomu není důvod
Venku je moc zima, teplo, větrno, slunečno, deštivo… Vlastně je úplně jedno, jaké je počasí, co se děje doma či v práci. Vždycky se totiž najde něco, co je špatně. Frustrovaní jedinci se zlobí, i když k tomu nemají důvod. Jejich hněv je odvádí od jejich vlastních problémů.
Jsou příliš kritičtí
Je těžké se jim zavděčit, rozveselit je i uvolnit. Chronicky nešťastní lidé mají sklon neustále kritizovat, a to i sebe samé.
Drží se stranou od ostatních
Když se frustrovaní muži i ženy cítí na dně, je pro ně náročné sebrat energii na socializaci, proto se ostatním spíše vyhýbají. Tato společenská izolace pak může vést k prohlubování již tak špatného psychického stavu.
Vyhledávají nepřátelské konflikty
Nešťastní lidé se často dostávají do sporů s okolím, jako by jim dělalo dobře se s někým hádat. Hněv je však známkou vnitřního neštěstí.
Jsou pesimističtí
Vy pravděpodobně víte, kde se vidíte za týden, měsíc rok či desetiletí. Hluboce nešťastný člověk naopak nemívá žádné dlouhodobější vize, obvykle neplánuje dopředu a je pesimistický.
Startují „na první našlápnutí“
Jako sopka. Stačí vtípek, nevinná poznámka či připomínka a už je oheň na střeše. Nešťastník se vytočí z nuly na 60, a to bez varování. Má „nervy na pochodu“.
Vidí se v roli oběti
Nešťastní lidé mají tendenci předpokládat, že nemají kontrolu nad svými myšlenkami a pocity. Obvykle se stylizují do role oběti, proti které stojí celý svět.
Lpí na zášti
Naštvaní jedinci v sobě dusí nejen spoustu hněvu, ale i zášti. Znovu a znovu vyprávějí stejné příběhy o několika starých, již promlčených křivdách, které se jim kdysi staly. Udržují svou zášť aktivní tím, že opětovně prožívají všechny své špatné zkušenosti. To jim brání jít dál.
Soudí všechny kolem sebe
Každý ví, jak snadné je soudit někoho jiného. Povznáší to, byť jen krátce. Všichni to občas dělají, ovšem zralí, se sebou spokojení a duchovně probuzení jedinci se snaží dávat druhé či třetí šance. S tím se u hluboce nešťastného jedince nesetkáte, tomu spíš chybí pochopení i empatie.
Zdroje: názor autora - celý článek
Sledujte nás na sociálních sítích: