Z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění vyplývá, že se svým zaměstnáním je nyní spokojeno 69 procent Čechů. Možná, že k nim nepatříte a v práci se spíš trápíte. Nebo snad kvůli něčemu jinému? Stres má různý původ a takhle se pozná ten profesní!
Každý někdy zažívá nějaký stres, ať už v soukromém životě nebo v práci. Většina lidí jej považuje za něco špatného, ale mírné množství stresu má podle vědců silné výhody. Stresová reakce je navržena tak, aby tělu pomohla reagovat, když se stane něco potenciálně ohrožujícího. Ve skutečnosti je zdravé množství stresu velkou motivací. Pomáhá v produktivitě, pracovitosti a pozornosti (1).
Problémem tedy není samotné prožívání stresu, ale to, když se stane nadměrným – a promění se v dlouhodobou úzkost. Rozlišovat je nutné i to, zda stres pramení z obecných věcí (pak se jedná o generalizovanou úzkostnou poruchu) či něčeho specifického, kupříkladu ze zaměstnání (1). Že nemáte šanci poznat, co je co?
Když se trápím, ale nevím proč
Definující rozdíl mezi generalizovanou úzkostnou poruchou a pracovní úzkostí je ten, že generalizovaná úzkost je způsobena mnoha důvody, zatímco za tou pracovní stojí problémy způsobené potížemi na pracovišti (2). Pakliže se vaše úzkost zmenší, když opustíte kancelář, neustále na práci myslíte, i když v ní nejste, jste fixovaní na něco, co se v dílně, pracovně či na pobočce děje a pořád si na práci stěžujete, pravděpodobně vás povolání, které momentálně vykonáváte, nezdravě pohlcuje.
Obvykle se s těmito pocity a chováním navíc dostavuje zvýšený srdeční tep, chvění po celém těle, svalové napětí, neustálá podrážděnost, potíže se spánkovými návyky, chronická únava, nesoustředěnost, zvýšená nebo snížená chuť k jídlu a žaludeční nevolnost – když na práci jen pomyslíte (2).
Přehlížet, nebo nechat být?
Na vině pochopitelně může být nadměrná pracovní zátěž, šikana v zaměstnání, špatné poměry mezi kolegy a nadřízenými či pocit nedocenění nebo přehlížení. Bez ohledu na příčinu (příčiny) pracovní úzkosti se nejedná o nic příjemného. Pokles výkonu, špatná produktivita práce, nedostatek pozornosti k detailům i stagnace kariéry na sebe nenechají dlouho čekat. Pakliže vnitřně cítíte, že právě vy prožíváte něco podobného, nezlehčujte to (2).
Vytvořte si silnou hranici mezi soukromým a pracovním životem. Úkoly si rozdělte na několik částí a odbavujte je jeden po druhém. Svému týmu sdělte, že se cítíte přetíženě, společně můžete najít řešení. V práci se nezdržujte soukromými věcmi, neprocházejte sociální sítě a na termíny si nastavte upomínky. Psychologové zároveň radí odpočívat. Relax je klíčovou součástí života, jež by se neměl bagatelizovat. Zpomalte, a je-li to nutné, vezměte si zdravotní dovolenou nebo o pomoc požádejte dobrého terapeuta (3).
Zdroje: (1) www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2568977/, (2) www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5353523/, (3) názor autora
Sledujte nás na sociálních sítích:
