Vztek a hněv leze pěkně na nervy – nám samotným i ostatním. Přesto vztek čas od času popadne každého. Jak vztek vzniká, proč jeho potlačování není řešením a jak ho lze dokonce pozitivně využít?
Často nás rozčílí maličkosti: Nové kalhoty polijeme červeným vínem, někdo nám zaparkuje na poslední volné místo na parkovišti nebo pomalá překážka, když zrovna spěcháte. Šéf už popáté mění své požadavky k prezentaci a v supermarketu do vás bez jakékoli omluvy narazí někdo nákupním vozíkem. Jsou dny, kdy to stačí, abychom se začali vztekat. V nejlepším případě se tomu můžeme o pár hodin později zasmát.
Někdy však naše vzrušení vede k nekontrolovaným reakcím, které vytvářejí další hněv a často způsobují, že trpí i ostatní. Zkrátka: Pro většinu lidí je vztek stará známá věc, se kterou by člověk chtěl mít společného co nejméně. Není jen možné dostat nemilovaný pocit pod kontrolu – vztek můžete dokonce pozitivně využít pro sebe.
Jak hněv vzniká
Hněv nám velmi drasticky dává najevo, že chceme něco jiného, než co se právě děje. Uvědomte si příčinu emocí. Hněv je emocí, která touží po změně. Pokud se s tím vypořádáme správně, může se nám proto velmi hodit. Každý, kdo pracuje na tom, aby dostal svůj hněv pod kontrolu, dělá zároveň něco pro své zdraví. Různé studie ukazují, že z hněvu je člověk nemocný a mimo jiné se může zvýšit riziko srdečního infarktu. A jak poznáme, že je náš hněv příliš velký? Neexistují na to žádná objektivní kritéria. Subjektivně je vztek vždy nezdravý, pokud jím trpíte vy a pokud nějakým způsobem ovlivňuje ostatní.
Potlačený hněv se hromadí
Ovládání hněvu nemá správné řešení. Pokud budeme neustále polykat svůj hněv, může nám z toho také být špatně. Navíc se hněv s největší pravděpodobností v určitém okamžiku znovu objeví – a pak je obvykle mnohem nepředvídatelnější než dříve.
Abychom se s hněvem vypořádali konstruktivně, je důležité vypořádat se s pocitem. Nemusí to nutně doprovázet nějaká akce. Mnoho lidí se chce hněvu zbavit proto, že je mu to nepříjemné. Pokud však jen vypustíte páru, například hlasitým křikem nebo něco rozbijete, jen od vzteku odvádíte pozornost – ten nezmizel.
Pokud si všimnete, že jste těsně před výbuchem, je lepší přesměrovat svůj hněv, například tím, že rozkopete záhonek na (vlastní) zahradě, uklidíte kuchyň, půjdete si zaběhat nebo – pokud jste v práci – budete běhat po schodech nahoru a dolů. S hněvem se pak můžete vypořádat konstruktivněji a buď ho zpracovat v sobě, nebo o něm říct druhému člověku.
Ukažte ostatním, že jste naštvaní
Pokud se zlobíte na někoho jiného, měli byste mu to podle odborníka také ukázat – ale bez ubližování. Mnozí nedokážou vyjádřit svůj hněv. Často je to proto, že byli vystaveni zraňujícímu a ponižujícímu hněvu ostatních a přísahali si, že takoví nikdy nebudou. V tomto případě pomáhá začít s malým tréninkem. V tomto cvičení řeknete něco, co vás jen trochu rozzlobí, například jídlo, které někdo nedal do lednice. Jakmile si to několikrát nacvičíte, je obvykle jednodušší řešit větší spouštěče hněvu jasně a klidně.
Přijímání změny
Ke zvládnutí hněvu vám pomohou následující tři tipy: Desetkrát se vědomě a zhluboka nadechněte a vydechněte. Pokud můžete, projděte se kolem bloku, zchladí vás to a vyčistí hlavu. A zapište si spouštěče hněvu – tím získáte větší povědomí o svých myšlenkách. Volným stylem je pak pozitivní využití energie hněvu. Zásadní otázkou je, jaký vnitřní pohon stojí za hněvem. Můžete se ptát sami sebe: Co bych chtěl jinak, co bych změnil? A co s tím můžu dělat? Pokud si odpovíte na tyto otázky, nejdůležitější krok již máte za sebou. Pak hněv často uvolňuje nečekané síly, dává nám nové nápady a může tak rozjet proces změny.
Zdroj: názory autora - celý článek
Sledujte nás na sociálních sítích:
