Japonci chápou životní koncept „nagomi“ jako způsob, jak podpořit lehkost, harmonii a štěstí v životě. Jak to ale přesně funguje? A lze princip skutečně přenést do vlastního života?
Podle autora a neurovědce Kena Mogiho je nagomi jádrem toho, co Japonsko a jeho obyvatelé představují – a přesto je někdy v jiných zemích a kulturách zcela neznámé. Životní princip, který má zajistit štěstí a harmonii, proto shrnul ve své knize „nagomi“, aby ji zpřístupnil lidem na celém světě (1).
Co je nagomi?
Složitá otázka na začátek. Protože když je životní filozofie tak hluboce ukotvena v zemi nebo kultuře a stala se samozřejmostí pro lidi, kteří s ní vyrůstali, je těžké ji stručně a výstižně vysvětlit. Mogi se to i tak odvažuje definovat a popisuje nagomi jako „stav lidského vědomí vyznačujícího se pocitem lehkosti, emoční rovnováhy, pohody a klidu“ (2).
V rozhovoru také vysvětluje, že tento koncept lze použít v mnoha různých oblastech života. Když někdo mluví o pocitu nagomi, myslí tím například stav mysli, ale může to také znamenat uzavření míru s někým nebo něčím, s čím nesouhlasíte, říká Mogi. Trochu to připomíná vyrovnanost a duševní pohodu, která je pro stoiky tak důležitá (2).
Jak můžete integrovat nagomi do svého vlastního života?
Nagomi spočívá v harmonii – v tom, aby věci fungovaly dohromady. A vědomí, že protiklady mohou koexistovat. Mogi ve své kapitole „Nagomi of the self“ píše, že k tomu, abychom se cítili šťastnější, je nezbytný stabilní pocit sebeúcty. Přílišné sebevědomí však může být i negativní – vše je o rovnováze. Další nedílnou součástí tohoto postoje k životu je přijímat věci, které stejně nemůžete změnit. Důležité je odpuštění. Sobě, ale i ostatním. Můžeme ho popsat i jako benevolentní postoj (2).
Nagomi v našich vztazích
A to je zvláště důležité v mezilidských vztazích. Mogi píše, že pro ochranu harmonie a rovnováhy ve vztazích je třeba uklízet nedorozumění a rozpory – nebo v případě potřeby zamést pod koberec. V západním světě, kde jsou debaty nejen na denním pořádku, ale jsou ceněné zejména ve společenském nebo politickém kontextu, je to zcela neobvyklé. Přesto lze mnohé říci o kulturně ukotvené potřebě jednoty. Je jasné, že toto není pro každého (2).
Jak se vám ale podaří začlenit nagomi do vztahu – aniž byste zapomněli na vlastní potřeby? Zde vstupuje do hry sebeúcta. Ti, kteří si jsou vědomi své vlastní hodnoty, se nenechají ignorovat. Podle Mogiho je také důležité nebrat se vždy příliš vážně, reflektovat vlastní přednosti a samozřejmě i slabiny. Ctnost, ze které nejen Japonci, ale i my můžeme jen těžit (2).
Zdroj: (1) www.en.wikipedia.org/wiki/Ken_Mogi, (2) www.en.wikipedia.org/wiki/Japanese_philosophy
Sledujte nás na sociálních sítích:
