Některé špatné návyky nejsou tak špatné

Jsou věci, o kterých si myslíme, že jsou pro nás dobré – a o kterých ne. Například rychlé občerstvení je pro naše zdraví jednoznačně špatné, stejně jako pití nedostatku vody nebo nadměrné pití alkoholu. Meditace, zelený čaj a procházky jsou naopak dobré.

Ale je to opravdu vždy tak jednoduché? Můžeme na 100 procent říci, že každý z těchto bodů je pro nás dobrý nebo špatný? Vždyť jen meditovat a vůbec neřešit realitu může být také nezdravé, stejně jako vypít dvanáct litrů zeleného čaje denně. A porce hranolků s jejich trans-tuky sice našemu srdci na fyzické úrovni moc nepomůže – ale může nám udělat dobře emocionálně. A je také rozdíl, jestli sníme deset deka nebo kilo.

Ne vždy ale svět funguje tak jednoduše a černobíle, zvláště ne v oblasti duševního zdraví. Máme tři příklady zvyků, které lidé rádi démonizují jako škodlivé, ale ve skutečnosti nejsou pro naši psychickou pohodu tak špatné.

Srovnávání s ostatními

Když se budete srovnávat s ostatními, budete nešťastní. Ano, pokud se neustále srovnáváme s lidmi, kteří údajně mají víc než my, může to tak být. Otázka ale zní, zda mu zase nechybí něco jiného. Přítelkyně může mít zodpovědnou práci a vysoký plat, ale musí pracovat mnohem více a často se cítí ve stresu. Na tom není nic zásadně špatného, ​​jde jen o to, co je pro vás v tomto případě důležité: volný čas a relax nebo peníze a prestiž?

V tomto ohledu není nic špatného srovnávat se s ostatními – musíme jen sundat klapky z očích a podívat se na všechny aspekty. Protože náš čelní lalok odvozuje svůj základní pocit spokojenosti právě ze srovnání s jinými lidmi.

Sledování televize

„Televize ti zkazí oči," říkávala možná vaše matka. Žádný vědecký důkaz ale neexistuje. I když se většina vědců asi shodne na tom, že trávit celý den u televize není nutně dobré pro naše zdraví. Ale je potřeba rozlišovat. Jestli nám to škodí, nebo ne, záleží na několika faktorech. To nejdůležitější je - kontrola. Udržujeme kontrolu a vědomě sledujeme náš oblíbený seriál. Těšili jsme se na to předem a udělali jsme z toho opravdový rituál. A když se podíváme na pár epizod, naše duševní zdraví určitě neutrpí.

Vzdát se

Vzdávat se má nespravedlivě špatnou pověst. Může být velmi osvobozující vzdát se něčeho, co už pro nás není dobré. To platí pro lidi, zaměstnání, zvyky i cíle, které již neodpovídají našim hodnotám.

Žijeme v meritokracii, ve které nám často říkají, že za něco stojíme, jen když sami také neustále něčeho dosahujeme. A podle mýtu to také znamená, že svých cílů dosahujeme s co největší dřinou a ve velkém stresu. Protože jedině tak to má stát za to.

Ale, je to opravdu pravda? Nemůže být někdy mnohem odvážnější a obohacující si upřímně přiznat, že studium už pro nás není to pravé nebo že se už nechceme dopracovat k velkému společensky uznávanému cíli – rodině, vlastnímu bydlení, dobré práci? 

Často je mnohem zdravější být k sobě opravdu upřímný a zjistit, zda se stále vyplatí držet se tohoto plánu, tohoto přesvědčení nebo tohoto cíle. Protože někdy vzdát se není jen tak špatné, jak si myslíte – je to vlastně to jediné, co je pro nás a naše zdraví správné.

Zdroje: názor autora - celý článek