Vím, že nic nevím, věděl už řecký filozof Sokrates. V dnešní době by byl ale za břídila. Dunning-Krugerův efekt popisuje opak Sokratova výroku – naprostou a přehnanou důvěru s minimem znalostí – nicméně s obrovskou možností úspěchu.
„Rozhodčí je slepý...“, „Kdybych mohl něco říct...“, „Kde vzal ten idiot řidičský průkaz?“ – příklady samozvaných odborníků ve všech možných oborech jsou rozmanité. Dunning-Krugerův efekt popisuje přesně tento jev: přeceňování vlastních schopností, aby se člověk prezentoval jako kompetentní.
David Dunning a Justin Kruger publikovali svou práci v roce 1999 (1). Oba američtí psychologové si v některých svých předchozích studiích všimli, že nevědomost často vede k většímu sebevědomí než k poznání. Aby doložili svůj předpoklad, hovořili se studenty cornellovské univerzity (New York) o jejich sebehodnocení v logickém myšlení nebo gramatice.
Nekompetentní lidé přeceňují sami sebe
Ti, kteří vyhodnotili své znalosti jako obzvláště dobré, dosáhli špatného výsledku v následujícím vyšetření. Ti, kteří se podcenili, dosáhli mnohem lepšího výsledku, než se očekávalo (1).
Existuje mnoho příkladů spojení nevědomosti a neschopnosti. Jedním z nejslavnějších je bankovní loupež z roku 1995 spáchaná mužem jménem McArthur Wheeler (2). Od té doby je také nazýván nejhloupějším bankovním lupičem všech dob. Tehdy 44letý muž vyloupil v Pittsburghu v USA během jednoho dne dvě banky – ale k údivu policie si nenasadil masku.
Na základě kamerových záznamů byl bankovní lupič identifikován ještě tentýž den. Když byl zatčen, byl Mc Arthur Wheeler více než ohromen. Před bankovní loupeží si totiž natřel obličej citronovou šťávou. Byl totiž pevně přesvědčen, že díky tomu jeho obličej nebude na záběrech kamery vidět – stejně jako při „neviditelném“ inkoustu, ke kterému se citronová šťáva používá (2).
Fenomén sociálních médií
To ukazuje fenomén sociálních médií (3), který je často citován jako příklad Dunning-Krugerova efektu – koronavirus. Před vypuknutím pandemie slyšelo o viru jen málo lidí. Za dva roky se však mnoho uživatelů sociálních médií považuje za odborníky na manipulaci, původ nebo účinky viru. I když nestudovali medicínu, nejsou aktivní v politice nebo virologové...
Studie (4) „Odlišné důsledky úspěchu a neúspěchu v Japonsku a Severní Americe“ z roku 2001 ukazuje, že mechanismy nekompetentnosti a nevědomosti identifikované Dunningem a Krugerem nemusí nutně platit ve všech zemích. V souladu s tím mají Japonci tendenci podceňovat své schopnosti a využívat selhání ke zlepšení.
Zdroj: (1) www.britannica.com/science/Dunning-Kruger-effect, (2) www.wikisofia.cz/wiki/Dunning-Krugerův_efekt, (3) www.pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/34234717/, (4) www.pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/11642348/
Sledujte nás na sociálních sítích:
