Všichni vědí, že se snubní prsteny nosí na levé ruce a konkrétně čtvrtém prstu. Ale proč to tak je? Odpověď hledejme v minulosti. Který národ ovlivnil to, že má „snubák“ své stálé místo a jaké trendy jsou v kurzu?
„Ty jsi můj a já jsem tvá.“ První snubní prsteny lze vysledovat až ke starověkým Egypťanům, kteří si vyměňovali kroužky vyrobené z pleteného rákosu a konopí – na znamení vzájemného závazku. Starověcí Řekové a Římané za nimi nezůstávali pozadu. Také nosili prsteny, a to z kůže, kosti nebo slonoviny. Netrvalo dlouho a snubní prsteny, později vyráběné z kovů, jež si mohly dovolit bohatší vrstvy, se začaly personalizovat. Během Byzantské říše se do nich vyrývaly podobizny nebo jména párů, leckdy nechyběl ani krátký verš (1).
Na svatbě to dáme dohromady, lásko!
Kromě toho, že se snubní prsteny staly osobnějšími, postupem času zaznamenaly i modernizace a složitější propracování. Ve středověku byly hitem dvě sepjaté ruce, v 15.–17. století se prosazovaly Gimmelovy prsteny, které se skládaly až ze tří do sebe zapadajících pásků, jež při společném nošení vytvořily celý prsten. Do svatby ženich a nevěsta nosili každý po jednom kusu, v den D se mladé paní nasadily všechny tři kroužky (1). Kdo ale kdy rozhodl o tom, že lidově řečeno „snubák“ patří na čtvrtý prst?
Co kultura, to jiná víra
V západních kulturách se snubní prsten nosí pouze na určitém místě. Je tomu tak proto, že Egypťané viděli kruh jako mocný symbol a příslib věrnosti, který patří na „žílu lásky“ (vena amoris), jež vede právě ze čtvrtého prstu až do srdce. Tedy aspoň takhle se to kdysi tradovalo. V současnosti se ví, že je uvedená teorie mylná, neboť z anatomického hlediska má každý prst na ruce stejnou žilní síť. Ani tak se ale zvyk nezměnil. Stejně nosíme snubní prsten na čtvrtém prstu, i když ne všichni (1, 2).
Třeba v Indii je tradicí mít „snubák“ na prsteníčku pravé ruky. V Jižní Americe zase některé kultury nosí zásnubní prsten na pravé ruce a poté, co vstoupí do svazku manželského, přendávají ho na druhou ruku – pod nebo nad snubní kroužek. (Mimochodem, zásnubní prsten by podle nejznámějšího pravidla měl stát asi tak tři měsíční platy.) Ve skutečnosti ale neexistují žádná omezení a pravidla (1).
Tradici už odzvonilo
Současné páry mají větší svobodu ve výběru stylů, které jim vyhovují. Kromě tradičních jednobarevných kroužků se mohou rozhodnout i pro prsteny s tolik populárními diamanty, kombinaci kovů či rovnou společné tetování, které na prstě, ať už jakémkoli, nosí oba partneři. Populární jsou třeba korunky pro krále a královnu, srdíčka, ležatá osmička coby nekonečno, datum svatby či různé kopie, napodobeniny designu klasických snubních prstenů (3).
Zdroje: (1) www.en.wikipedia.org/wiki/Wedding_ring, (2) www.laingsuk.com/blog/2018/11/the-history-of-wedding-rings/, (3) názory autora
Sledujte nás na sociálních sítích:
