Co pro vás znamená dobrá konverzace? Je to základ důvěry? Většina z nás považuje konverzaci za dobrou, pokud má pocit, že ho druhý vyslyšel a pochopil. Cílem je aktivní naslouchání. Co to znamená?
Obecně platí, že v dnešní době je na konverzaci stále méně času. Hodně pracujete a jste neustále zaneprázdnění, ale ruku na srdce: WhatsApp je sice dobrý, ale skutečný rozhovor z očí do očí je stále stokrát lepší. Bohužel k setkávání přátel už nedochází tak často a dobrá konverzace se vytrácí.
Na druhou stranu je faktem také to, že lidé se v dnešní době zaměřují především na sebe, vlastní myšlenky, problémy a touhy, a dobrý posluchač je tak o to důležitější. Dobrý posluchač vám dává pocit, že jste schopni se otevřít a cítíte se pochopeni.
Aktivní naslouchání je víc než jen pokyvování hlavou
Mnoho lidí se považuje za dobré posluchače, protože partnerovi věnují pozornost a každých pět vteřin kývnou hlavou a řeknou „ano“. To je sice dobrý začátek, nicméně aktivní naslouchání je mnohem víc než to. Po rozhovoru s dobrým, aktivním posluchačem byste neměli mít jen pocit, že vás někdo „slyšel“. Posluchač by měl umět poznat, o co vám v rozhovoru jde. Potřebujete poradit? Něco sdělit? Nebo si jen povzdechnout?
Jak aktivně naslouchat?
Nejjednodušší způsob, jak zjistit, co děláte špatně, je zvážit, jestli vás ostatní lidé nepřijímají negativně. Aktivní poslech je o tom, jak vás druhý přijímá. Pokud cítí, že mu nasloucháte, chápete ho, nebo dokonce inspirujete, udělali jste všechno správně. Ale i když řečníka přerušíte, vnesete do jeho myšlení jiné světlo, pak jste jako dobrý posluchač něčeho dosáhli.
I jako posluchač ale máte svoje limity nebo možná nechcete o nějakém tématu mluvit nebo byste občas chtěli něco říct i vy sami. Obecně platí, že je prostě důležité komunikovat otevřeně.
Metodika mluvení při aktivním poslechu
Ještě lepší způsob, jak odrážet vlastní pocity v konverzaci, je vyvinout vhodnou metodiku mluvení. To se označuje jako parafrázování a verbalizace.
Parafrázování je reprodukcí toho, co bylo řečeno. Umožňuje to předcházet možným nedorozuměním a okamžitě vypadat jako někdo, kdo se tématem zabývá a chce naslouchat. Dalším krokem je verbalizace – reprodukci řečeného především pomocí emoce. Samozřejmě není tato část vůbec snadná, protože musíte vnímat nejen slova, ale i emoce a výraz druhého. Pak můžete použít slova jako „Mám pocit, že…“ nebo „Zdá se, jako bys…“
Být druhému aktivním posluchačem je velmi těžké, to uznáváme, ale zpočátku uděláte víc než ostatní jen tím, že dáte ostatním pocit, že je vnímáte a rozumíte jim.
Zdroj: názory autora, https://www.betterhealth.vic.gov.au/health/healthyliving/relationships-and-communication
Sledujte nás na sociálních sítích:
