Překvapivá fakta o kýchání

„Hepčí!“ Není třeba zastírat, že kýchnutí neboli sternutace je věc, která čas od času polechtá každého. Zvláště teď na podzim se ozývá ze všech stran! Už jste se někdy zamysleli nad tím, co se během tohoto obranného reflexu těla děje? Nebo co křečovité vylučování vzduchu vlastně spouští? Zde je pár hodně zajímavých faktů…

Strůjci, do nichž byste to možná neřekli

Jakmile jsou nervová zakončení ve slizniční výstelce nosu něčím podrážděná, člověk začíná registrovat, že kýchnutí je na spadnutí. Ono podráždění bývá způsobeno běžnou rýmou, chřipkou, kořeněným jídlem či alergenem v podobě prachu, psí srsti, roztočů nebo plísně. Tuhle teorii a vlastně i praxi jistě dobře znáte. Jenže! Protože jsou zmíněná zakončení dost citlivá, reagují i na jiné podněty. Počítá se mezi ně i trhání obočí a jasné sluneční světlo, kvůli kterému si kýchne jeden člověk ze tří. Sternutace bývá také poměrně běžným důsledkem silných emocí, jež mnozí zažívají třeba při pohlavním styku nebo traumatickém zážitku.

Rychlost sportovního vozu

Existuje moc dobrý důvod, proč nás už v dětství rodiče nabádali, abychom si ústa přikrývali rukou nebo kapesníkem. Aerosol, který s každým kýchnutím opouští dýchací cesty, obsahuje kromě slin i hleny. Kdybyste se na něj podívali pod mikroskopem, napočítali byste zhruba 40 tisíc mikroskopických kapiček. Ty se podle odborných výpočtů pohybují rychlostí až 150 kilometrů za hodinu, přičemž bez větších obtíží překonají vzdálenost šesti metrů. Nelze se tedy divit, že se jejich prostřednictvím snadno šíří kdejaké infekční onemocnění.

Fitness celého těla

Lékaři se netají tím, že silné kýchnutí dokáže pozměnit frekvenci srdečního tepu. Procvičí ale i svaly na krku a břiše, načež se jím otřese v podstatě celý hrudník. Mezi nejkurióznější úrazy zapříčiněné kýchnutím patří ztráty zubů, prokousnutá tvář či zablokovaná záda. Ano, i tohle se může stát!

Zdroje: flonase.com, wikipedia.org