Ideál ženské krásy provází lidstvo od počátku. Ženské tělo vždy zdrojem inspirace, objektem zájmu umění i masmédií, samotných žen a pochopitelně mužů. Jen se čas od času změní jeho ideální míry a tvary.
Barokní ženy se za svá kyprá těla nestyděly
V období baroka, ale i dále, až do 19. století, byly na ženách obdivovány zvláště bujné křivky a široké boky symbolizující plodnost. Malířská díla té doby zobrazují krásné ženy i s jejich „nedokonalostmi“ – faldíky, ochablou pokožkou a kulatými bříšky. Ženy jsou v této době také často zobrazovány nahé, i když většinou zasazené do nějakého mytologického rámce.
Krása v reklamě
Ve dvacátých letech minulého století vstoupila ženská krása jako mocný nástroj také do reklamy. Dívky a ženy na původně malovaných plakátech a inzerátech jsou už podstatně štíhlejší, ale také cudnější, a i když koketně, přesto striktně oblečené. V letech padesátých pak vstupuje na scénu nesmrtelná Marilyn Monroe, která pro mnohé představuje ideál krásy dodnes. Přesto by její míry byly pro dnešní modelky a jejich zaměstnavatele již na hraně únosnosti a pravděpodobně by jí doporučili zhubnout.
Twigy inspirací pro miliony žen
Britská modelka Twiggy bývá často „obviňována“ z toho, že zahájila éru modelek s BMI v oblasti podvýživy. Sama Twiggy však k tomu dnes říká: „Většina modelek je přirozeně vysokých a štíhlých, zatímco mladé hollywoodské herečky dosahují stejného efektu pomocí drastických diet, což samozřejmě není správné.“ Smutným milníkem v historii krásy je v této souvislosti také smrt zpěvačky Karen Carpenter, která jako jedna z prvních zemřela v roce 1983 na anorexii.
Pomalý návrat k normálním křivkám
Přestože počet obézních lidí stále narůstá, diktát štíhlosti zůstává platný i dnes. I když se v zákulisí přehlídkových mol občas vedou debaty o „zákazu“ podvyživených modelek, nikdo se nechce dívat na tučná těla. Možná je načase odstoupit od extrémů a uvědomit si, že extrémní štíhlost v současnosti k povolání modelky prostě patří, přestože ideál krásy už bychom měli začít hledat jinde. Pravděpodobně nikoli v barokních křivkách, ale jak už to tak bývá, někde uprostřed. Ve zdraví, uměřenosti a harmonii.
Sledujte nás na sociálních sítích:
