Může se to zdát jako paradox, ale noční můry v těžkých časech, kdy zažíváme emoční stres, vlastně psychice pomáhají. Naznačuje to experimentální výzkum neurologů ze Švýcarska a USA. Ti totiž zjistili, že během noční můry se v mozku aktivuje centrum řídící emoce. Následující den přitom toto centrum pracuje efektivněji a rychleji, pokud člověk zažívá těžkou životní situaci v reálném prostředí.
Ve složitém experimentálním výzkumu přitom vyšlo najevo, že děsivé sny jsou vlastně pro mozek jistým přínosem, neboť připravují člověka na stres následujícího dne, takže tíživé období překoná snáze. Nebo je princip ochranou před zhroucením se v nepříznivých časech tím, že člověk svým způsobem otupí.
Kdy se objevují nejčastěji?
Noční můry se častěji objevují v době, kdy člověk prožívá emoční stres. Jsou tedy evoluční pomůckou, jak tento stres lépe zvládat. Po noční můře následující den mozek reaguje rychleji a účinněji ve stresujících situacích a lépe ovládá emoce.
„Zajímali jsme se především o strach, které části našeho mozku se aktivují, když máme špatné sny. Analýzou aktivity mozku podle reakcí testovaných osob jsme identifikovali dvě oblasti v mozku, které se účastní navození strachu zažívaného během snu,“ tvrdí doktor Lampros Perogamvros z Ženevské univerzity.
Během děsivých snů se aktivují oblasti zvané insulární lalok mozkové kůry skrytý pod spánkovým lalokem a cingulární korová oblast v mozku. První aktivuje emoční reakci na nebezpečí, druhá ji ovládá.
Více strachu ve spánku = méně v běžném životě
„Zjistili jsme, že čím déle člověk prožíval strach ve snu, tím méně byla jeho mozková centra aktivní při negativních zážitcích během následujícího dne,“ tvrdí doktorka Virginie Sterpenich z Ženevské univerzity.
Výzkum také naznačuje, jak dochází k emočnímu otupění u lidí, kteří zažívají dlouhodobě životní hrůzy.
Sledujte nás na sociálních sítích:
