Genetikové z Oxfordské univerzity popsali sekvence DNA, které ovlivňují to, že se člověk narodí jako levoruký neboli levák. Osoby dávající přednost levé ruce, pro něž je tedy levá ruka dominantní při jakékoli manuální činnosti, mají díky specifickým genům také jinak strukturovaný mozek. A krom toho, že tedy píší a malují levou, mají také lepší dispozice pro verbální inteligenci. Lépe se umějí vyjadřovat a jdou jim snáze jazyky.
V populaci je levoruký asi každý desátý člověk, tedy matematicky vyjádřeno tvoří leváci deset procent populace. V minulosti se pravoruká většina snažila levorukost potlačovat, mnohé kultury přeučovaly děti používající levou na pravorukost. Což u mnohých vyvolalo psychické potíže.
„Tento výzkum nám jako první dokazuje, že dominance jedné ruky je určována geneticky,“ uvedla docentka Gwenaëlle Douaudová z Oxfordské univerzity v rozhovoru pro BBC.
Za vším stojí DNA
Její tým zjistil, že levorukost způsobují čtyři různé sekvence DNA. Ty ovlivňují to, jak je uspořádána bílá hmota v mozku. Podobné geny řídí uspořádání buněčného cytoskeletonu třeba v ulitě hlemýždě tak, že se stáčí místo po směru hodinových ručiček proti jejich směru.
„Poprvé u lidí jsme byli schopni popsat, že tyto cytoskeletální rozdíly související s dominantní rukou jsou viditelné v mozku,“ tvrdí docentka Douaudová.
Výhody leváků
Leváci mají lépe než praváci propojená jazyková centra v pravé a levé polovině mozku. Proto můžou mít leváci lepší jazykové dovednosti.
Evropská kultura levorukost potlačuje tisíce let. Je to patrné také ve vývoji jazyků. V mnoha z nich je totiž slovo pravý nejen označením směrovým či označením strany, ale také označením něčeho dobrého, platného, správného apod. Zatímco když je někdo levý, je většinou nemehlo či neschopný.
Sledujte nás na sociálních sítích:
