Nizozemští genetici popsali novou sekvenci lidské DNA, kterou nazvali rs72824905-G. Tato za sebou jdoucí část nukleotidů tvoří formu genu PLCG2 a chrání člověka před rozvojem demence a některých chorob mozku a také před stárnutím. Alela je vzácná a recesivní, její majitelé se však běžně dožívají více než sta let.
Právě proto že je alela (jedna z několika variant genu) rs72824905-G takzvaně recesivní, musí mít člověk v párových chromozomech tuto variantu genu PLCG2 dvakrát. Jedině tak se účinek sekvence projeví.
Podle Amsterdamské univerzity vlastní dvě alely rs72824905-G asi každý stý Evropan. Rozvoji demence a chorob mozku brání tím, že poměrně vlivně působí na funkce imunitní systému v mozku. Kóduje bílkovinný enzym fosfolipázu Cy2, který je zapojen do přenosů imunitních signálů přes buněčnou membránu.
Gen se podařilo odhalit studiem DNA osob, které dosáhly stovky či ještě více než sta roků, a to z šestnácti různých populací Evropy a Jižní a Severní Ameriky.
Na pomoc genům
Nechcete spoléhat v dlouhověkosti jen na geny? Pak jim můžete sami pomoci a zvýšit pravděpodobnost, že jednou budete sfoukávat na dortu pomyslných 100 svíček. Jak na to?
Výzkum University of Illinois se zaměřil na to, jakého věku se lidé dožívají podle toho, jak se dívají na svět. A zjistil, že optimisté mají podstatně vyšší pravděpodobnost, že se dožijí vysokého věku, než jejich pesimističtí kolegové. Podle autorů studie za to nejspíš vděčí silnějšímu imunitnímu systému, který není celý život oslabován takovou mírou stresu, jakému podléhají právě pesimisté.
Ženy, které mají děti, se dožívají vyššího věku než ty, které se matkami nikdy nestaly. Podle autorů výzkumu uveřejněném v Journal of Epidemiology and Community Health za to mohou především dva faktory. Jednak se spousta dětí o své rodiče stará, když zestárnou, čímž přispívají k jejich zdraví a vyšší životní úrovni, jednak nejsou senioři-rodiče tak osamělí. A jak prokázala nedávno jiná studie, osamělost je jedním z největších zabijáků.
Není třeba zdůrazňovat, že pohyb hraje v lidském zdraví a jeho udržení nezastupitelnou roli. Ovšem britští vědci se rozhodli zaměřit na konkrétní sporty a jejich vliv na dlouhověkost. Na co přišli? V porovnání s lidmi, kteří se vůbec nehýbou, jsou na tom v délce života nejlépe hráči raketových sportů (squash, tenis, badminton…), následují plavci a poté stoupenci aerobiku. Mimochodem, u nadšenců do běhání prý ve studii nebyl zaznamenán nějaký velký rozdíl v délce života oproti těm, co celý život prosedí na gauči, což řadu lidí nepotěšilo…
Sledujte nás na sociálních sítích:
